Anime - Sailor Moon

10. března 2009 v 19:17 | onni |  Nostalgie
První z věcí, bez kterých jsem kdysi nemohla být. To jsem ještě netušila, že existuje nějaké anime a manga a cože to je vlaštně za jazyk, který se schováva za polským lektorem.




Hlavní hrdinkou je Usagi Tsukino. Je tak trochu střelená, je ji 14 let, ale chová se vcleku jako malý spratek. Je nepořádná, nedochvilná, ale přesto je hrozně vtipná a milá, a během celého příběhu se ze strašpytla změní v odvažného člověka.
Historie začíná na Měsící v době, kdy Země a Měsíc byli jednou říší, v Měsíčním Království, v jehož čele je Královná Serenity, matka Usagi. Toto království napadá Dark Kingdom. Královna Serenity obětuje svůj život, použije pro to Stříbrný Kristal, a všechny bojovnice jsou odeslány na Zemi do lidských rodin. Jednoho dne Usagi zachrání kočku Lunu, ta ji pak následuje až domů, kde ji osloví a řekne, že je zemská reinkarnace vesmírné bojovnice za lásku a mír. Její sílá pramení z Měsíce - je to strážkyně Měsíce (také překládano jako čarodějka).
Postupně se k ní přidávájí další děvčata, které, stejně jako ona, mají za úkol chránít Zemi a najít princeznu Serenity - Ami Mizuno (Sailor Mercur), Rei Hino (Sailor Mars), Makoto Kino (Sailor Jupiter) a Minako Aino (Sailor Venus). Jelikož má toto anime hodně sérii, postav, které mají více či méně důležitou roli je nespočet. Ale jedním z hlavních mužských hrdinů je Mamoru Chiba, který také vede dvojí život jako Tuxedo Kamen. Na začátku bojuje proti bojovnicím, ale nakonec s ek nim přidá, a také vznikne mezi Usagi a nim láska. A pokud jde o záporňáky, mám nejraději Nephrite - bojivník Dark Kingdom, který se nakonec dá na dobrou stranu, ale kvůli tomu mírá.
Nakonec se ukáže, že princeznou Serenity je samotná Usagi a Mamoru je Endymion, tedy velká láska princezny z dob Měsičního Království.
Hlavním poselstvím dle mého je, a je to i výrazné v úplně posledním díle - láska k lidem a světu. Sailor Moon vlastně zvítězí díky tomu, že věří v dobro, věří, že dobro na Zemi ještě pořád je a chce za to dobro, mír a lásku bojovat.
Na jednu stranu možná příliš velké klišé, na druhou stranu to má sílu. Alespoň pro mě vždycky mělo. K tomu ještě úžasné skladby, které si dodnes pamatuju. Co víc si přát.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama