Film - Omen

15. března 2009 v 1:29 | onni |  Nostalgie
Už jako malá jsem koukala na horory. Noční můra v Elm Street, Vetřelec... Samozřejmě tajně, protože rodiče mi to zakazovali. A moc dobře věděli proč, jelikož jsem se jako malé dítě z toho dostávala i několik let a dost možná se to podepsalo na mých momentálních sklonech k magoření. Přesto, co si pamatuju, bála jsem se vždycky ráda, však jsem taky Freddyho znala zpaměti.
Hororu, sci-fi, thrillerů bylo opravdu dost a jsou dodnes, ať už klasiky, u kterých bych se dnes spíše smála z neprofesionálních efektů (Exorcist), či psychologické novinky jako Ring nebo Orphanage a The Others.
Ze všech těch filmů byly pro měj nejspíše ty nejhorší o Ďáblovi/Satanovi. Asi proto, že jako pro křesťanku je pro mě symbolem zla, se kterým člověk často nemá sílu bojovat, a tyto horrory samozřejmě vítězstvím dobra nekončily. A filmem z této kategorie, u kterého jsem se bála nejvíc a na který se už asi nikdy nepodívám je Omen. (Dokonce i teď, když o tom píšu, mě mrazí v zádech.)
Příběh dítěte, který se bojí kostelů. Na první pohled klasika. Ale dodnes mam v sobě zakotvené scény některých smrtí či psů na hřbitově a nepamatuju si, žeby jakekoli jiné filmové vzpomínky ve mě byly tak zakořeněné.
Film měl samozřejmě hodně pokračování a dokonce před pár lety se znovu nějaký Omen objevil v kinech. Ačkoli se tomu vyhýbám jak můžu, nějak se to ke mě vždycky dostane. A po tom, co jsem našla tento trailer nejspíše vypnu i Vetřelce na Primě a půjdu si pustit nějakou pohádku. :D




 


Komentáře

1 kamzap kamzap | Web | 15. března 2009 v 1:39 | Reagovat

Máš pěknej desing blogu

2 onni onni | 15. března 2009 v 1:52 | Reagovat

díky :)

3 Lúmenn Lúmenn | Web | 15. března 2009 v 14:12 | Reagovat

jakožto nekřesťana mě zase tyhle filmy děsily nejmíň:) ale Omen (v češtině Když přichází Satan, že?)  má úžasnou atmosféru, osobně mě nejvíc děsila scéna v zoo a pak taky ten chlapeček má úžasně roztomilý a přitom děisvý xichtík, který jsem z paměti mazala dlouho:) Pro mě je film, na který už se nikdy, nikdy nikdy nikdy, znova nepodívám Kruh - jak japonský tak i americký. Nikdy mě nic tak neděsilo a pochybuji, že ještě bude děsit víc, než sadako...brrr

4 onni onni | 15. března 2009 v 14:49 | Reagovat

to me vic nez Sadako desila postava z Nenavisti, jak krkolomnym zpusobem jde po rukou ze schodu.. brr, blee.. no stejne, clovek se trakovych veci boji a stejne na ne kouka dal, asi nejsme normalni :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama