Červenec 2009

My New Tattoo

18. července 2009 v 13:07 | onni |  Každodennost
Jak si jistě osoby, které občas můj blog navštíví, všimly, tento měsíc sem nic nepřibylo. Důvod je jednoduchý - nejsem doma, potloukám se o bulharském městě Sozopol a ačkoli sem přístup k netu mám, používám ho v podstatě jen k tahání titulků k filmům.

Přesto, je něco, co se o této dovolené (když pominu pití koktejlů na pláži) stalo, a je to pro mě důlěžité...

O tetování přemýšlím snad od svých čtrnácti let. V podstatě za to může nejspíš kapela HIM, a konkrétně Ville Valo. Ano, originální to sice není, ale netřeba se bát, o vytetování hearthagramu na zadek jsem vážně nikdy neuvažovala. Zato se mi vždycky líbilo jednoduché srdce na zápěstí, které zajisté příznivcí HIM dobře znají. Tohle bylo v podstatě první, co mě v tom útlém věku napadlo. Bohužel zápěstí je momentálně trochu "nedostupné", a nezdá se mi, že by to srdce vypadalo dobře na jiném místě. A taky ve svém momentálním věku přemýšlím nad něčím, co by bylo v rámci možnosti originální a znamenalo pro mě hodně.

Je fakt, že za ta léta, co jsem o tetování přemýšlela, bylo těch nápadů opravdu hodně. Měly na to vliv moje lásky, hudba, gotika, nakonec ale stejně všechno pominulo a já jsem dnes ráda, že jsem s tím tetováním čekala tak dlouho.

A nejspíš bych přemýšlela dál a dál a pořád jen dumala nad tím, co si dát vytetovat, kam si dát vytetovat a jak přežít následnou reakci rodičů. No ano, to byl totiž taky docela vážný problém.
Moji rodiče jsou opravdu, obecně řečeno, v pohodě. Považuji je za inteligentni jedince, kteří jsou mi v jisté míře autoritou, záleží mi na jejich názorech, i když si to oni často nemyslí. Ale to je proto, že v podstatě jsem už dospělý člověk, a bezpodmínečná láska dítěte k rodičům má dnes již trochu jiné rozměry. A taky mám svou hlavu, což někdy dost špatně snáší :D
Každopadně, nejsem dokonalá a rodiče si už se mnou zažili kdeco, nikdo nezastíní, že nikdy mou sympatií s gotickou subkulturou nebyli nadšení. A nikdy ji nechápali. Takže představa, že před ně příjdu s tím, že si dám udělat tetování, byla trochu absurdní. Navíc, otec mi kdysi řekl, že když si něchám udělat tetování, vyrve mi ho i s kůží. Šlo samozřejmě o metaforu (snad), ale bylo mi vždycky jasné, že tím nebudou nadšení.

Ale touha po ozdobě těla byla větší. A tak jednou při rozhovoru na icq s Alkeantres píši, že přemýšlím, že si nechám udělat tetování. Ona na to - já taky! A přípravy začaly...

Bylo třeba vybrat místo. Alkea volila vnější stranu ruky, já záda, po delším přemýšlení konkrétně pravé rameno. Místo, které je dostatečně viditelné, ale i dostatečně zakryvatelné.
A přišlo to nejdůležitejší - vybrat motiv. V podstatě jsem ho v hlavě měla už dlouho. Nebyl můj vlastní, ačkoli o vlastním návrhu jsem taky přemýšlela. Ale tento motiv mě táhl v podstatě od doby, co jsem ho uviděla. Začala jsem nad ním přemýšlet a v hlavě se mi rojily pořád větší a větší souvislosti tohoto obrázku s mou osobností.
A jaký je tedy ten motiv?
Zajisté někteří četli knihu Dana Browna - Andělé a démoni. Nedávno šel do kin i film, o kterém jsem na tomto blogu také psala. A ano, mým vybraným motivem byl právě jeden z ambigramů Konkrétně AIR.
Je jasné, že já jako beran, jsem ohnivý živěl. Oheň ale hrozně nesnáším, bojím se ho a v podstatě si ani nemyslím, že by mě přesně vystihoval. Ani země a voda ke mně nepatří. Ale vzduch, ten ano. Miluju vítr, miluju stát ve vichřici, miluju jeho čerstvost. Jsem na vzduchu hrozně závislá, jakmile je v pokoji chvíli nevětráno, začínám se dusit, bolí mě hlava, nemůžu spát, jsem neklidná. Taky jsem hrozně citlivá na vůně co se ve vzduchu mísí, cítím vůni či smrad i tam, kde si toho jiní nevšimnou.
A jako živel? Myslím, že mě vzduch vystihuje, a vítr mě často žene kupředu, nebo mnou motá na všechny strany, jako by mě občas chtěl shodít ze skály. Prostě celý můj život v jednom slově...
Proč ale zrovna ambigram? Pro někoho to může být málo originální, či navazující na trochu až pohádkové teorie Dana Browna. Také si někdo pomyslí, přece se pořád zastávám cirkve, proč tedy znak Iluminátů?
Na to jsou naprosto jednoduché odpovědi. Knihu Browna mám hodně ráda, ale beru jí také s hodně velkým nadhledem. Samotné bratrstvo Iluminátů vidím také jinak, než je představeno v knize, koneckonců, jedná se o americký thriller. Kniha je totiž pro mě něčím úplně jiným, než příběhem o honu za "pokladem". Představuje prakticky typický svět, organizace, které na začátku měly dobré myšlenky, ale vlivem nepravých lidí se v nich začaly uskupovat zločinci. A to jak v Cirkvi, tak i u Iluminátů. Zákon Oko za oko, zub za zub, platí totiž dodnes.
Ale to není to nejdůležitější. V knize je totiž neskutečně moc umění. Ovšem, znalec umění to musí brát také s nadhledem, což ale nemění nic na tom, že jsou zde zeskupeny přední osobností jak vědy tak umění. A hlavně - můj oblíbený sochař.
Tady se už opět dostávám ke konkretnímu ambigramu. Ti, co znají knihu či film zajisté vědí, kde byl znak AIR nalezen. Pro ty, kteří to nevědí - je to Piazza San Pietro. Nádherné oválné náměstí, s kolonádou, která jej obepíná, plno soch, fontány, obelisk, vše dokonale vymeřeno a synchronizováno. Jedna nádherná harmonie. Vše dílo Berniního, autora známých sousoší jako je na příklad Extáze sv. Terezy či nádherní Apolón a Dafné.
Piazza San pietro, stejně jako Bazilika San Pietro se nachází ve Vatikánu. Je to místo, do kterého jsem se zamilovala už při prvním vstupu a byla bych schopná tam sedět pořád. A moje nové tetování mě posílá právě tam.
To ale není všechno. Když se řekně "Air" vybaví se mi v hlavě jistá skladba. Skladba, kteoru jsem slýchala od dětství, když mi ji rodiče hrávali na klavír a housle. O této skladbě se zmiňuji často - je to Air on the G String od Bacha. Ukazuje mou lásku k hudbě, ale také k rodině. Ke všemu, co mě v dětství provázelo, část je už pryč, část ve mě zůstává a ta část je nyní i v tetování.
V neposlední řadě má ambigram také ještě jeden význám. Když jsem Alkee řekla, nad jakým motivem přemýšlím, začala přemýšlet o tom samém. S tím rozdílem, že ona si vybrala vodu. Tedy ambigram Water. Tyto ambigramy jsou ze stejné ruky, každý znamená něco jiného, ale spojují nás. A budou navždycky, i když ne úplně zřetelně.
Proto tedy tento ambigram, proto tedy Air. Poukazuje na vše, co má pro mě nějaký význam - umění, moje fascinace symetrii, hudba, oblíbené místo, Vatikán, Řím, rodina, přátelství.
K ambigramu jsem ale přidala ještě něco. Něco obyčejného, malého, co tomu tetování dodalo ještě jeden význám - malou hvězdičku. Ta zase navazuje na Malého Prince. A také na jiné věci, které jsou už ale spíše skryté...

A výsledek? Tady je:
(tetování je ještě čerstvé)



A tetování Alkey:



A jaká byla reakce rodičů? Moje matka mi napsala - nezlobím se, byla to jen otázka času, než s tím příjdeš.
Těžko říct, jaké budou reakce až se vrátím domů, ale někdy se divím, jak moc mě moje matka zná, i když si občas myslím, že mě nezná vůbec :D