Tak a zase doma..

4. srpna 2009 v 20:50 | onni |  Každodennost
Stalo se mi už jakýmsi zvykem, že když mám prázdniny já, má je pro mě i internet. Letos tomu není jinak. Byla jsem měsíc v Bulharsku, nyní sedím už týden doma a stihla jsem udělat až divně moc věcí. Momentálně mám před sebou různé perspektivy, uvidíme, která z nich vyjde. Stejně ale, nejraději bych se vrátila ihned zpět.
Jako by to bylo včera, kdy jsem byla myšlenkami na jednu stranu u balení, na druhou stranu u smrti Jacksona, nemohla jsem se z ničeho vyhrabat a chtěla jsem se zahrabat. Pak jsem absolvovala úmornou třídenní cestu a byla jsem na místě. Měla jsem před sebou skoro 4 týdny užívání si moře. Lidi říkali, a nebude ti smutno, nebudeš se chtít vrátit? Samozřejmě, že ne.
Ptali se mě, co budeš tak dlouho dělat v Bulharsku, když nesnášíš vedro? Inu, budu se chladit ve vodě... a proč jedeš na tak dlouho k moři, když se bojíš vody? Inu, ze stejného důvodu, proč lezu na Eiffelovku či kopuli San Pietra, i když se bojím výšek...
Ale vše jednou končí. Nastaly opět dny, kdy jsem se zase se začala nervovat kvůli balení, kvůli dlouhým dnům v autě a kvůli tomu, jak mi tohle místo bude chybět.
Jsem relativně opálená, sluneční energii nabitá a snad připravená na další zimu. Vrátila jsem se domů s tetováním, novýma krásnýma žabkama a odřeninama od skal. Vrátila jsem se se zážitky z několikadenních bouřek u moře, skákání do vln, pálení písku a poznání části řecko-bulharské kultury v muzeu a architektuře. Vracím se s pocitem nově poznaného místa, takže si mohu odškrtnout další políčko na seznamu věcí, které chci vidět.
Takže, prázdniny plné odpočinku, nicnedělání, koukání na seriály, plavání, pití piva a koktejlů na pláží, vychutnávání si zmrzliny, nenávratně končí. No, co se dá dělat...
A ačkoli jsem vlezla do hluboké vody, seděla na skále uprostřed moře, šla se koupat v noci se šílenou hrůzou z černých vln, tedy snažila jsem se jakkoli ten můj strach překonat, vody se bojím pořad. Přesto, do moře jsem se zamilovala (nebo jsem tu lásku po několika letech obnovila) a bude mi fakticky chybět.
Celou dobu co jsem už doma pořád jen myslím na vodu, kde do ní vlézt, kde si zaplavat. Prohlížím si z okna okolí, které znám už zpaměti a nasávám obraz přírody. První den doma jsem šla do lesa na borůvky, abych trochu zmírnila šok z přechodu do civilizace. A to bydlím v opravdu velké díře…
Ale za další měsíc budou prázdniny fuč už nadobro a já budu opět v Brně. Ve městě, které jsme si zamilovala už jako malá a které jsem měla ráda v podstatě doteď. A letos poprvé po prázdninách se do něj netěším…

http://img5.rajce.idnes.cz/d0502/2/2320/2320211_35b1ab6ced4a3e59dcd6bb5943219f69/images/Bulgaria_2009_00033.jpg

http://img5.rajce.idnes.cz/d0502/2/2320/2320211_35b1ab6ced4a3e59dcd6bb5943219f69/images/Bulgaria_2009_00024.jpg

http://img5.rajce.idnes.cz/d0502/2/2320/2320211_35b1ab6ced4a3e59dcd6bb5943219f69/images/Bulgaria_2009_00003.jpg

Více fotek z mé úžasné dovolené ZDE
 


Komentáře

1 Lúmenn Lúmenn | Web | 6. srpna 2009 v 21:39 | Reagovat

tak hlavně že se líbilo a že už nebudou tvé rejpavé komentáře chybět u mých článků:D

2 Mono Mono | 8. srpna 2009 v 20:05 | Reagovat

No, muselo tam být hezky. Závidím :D

3 Polgara Polgara | Web | 17. srpna 2009 v 11:05 | Reagovat

Aspoň máš z dovolené nádherné zážitky, které ti zůstanou na celý život.
Ten strach z vody...chápu tě, protože se jí taky bojím a do hloubky větší, než jsem mě nikdo nedostane.

4 onni onni | Web | 17. srpna 2009 v 18:40 | Reagovat

Polgara: no to ja teda do hloubky vlezu, ale treba jenom v bazenu, kde vim, ze treba dole jsou jen kachliky.. v tom mori, to se divim ze to se mnou neseklo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama