Mine: Věřím v...

13. září 2009 v 18:05 | onni |  Creativity
Když jsem si u Lúmenn přečetla Finnovu krátkou úvahu do školy o tom, co je pro něho krásné, vzpomněla jsem si na jeden můj podobný výplod na jazykový seminář, který se ale týká toho, v co věřím. A tak jsem to vyhrabala, přeložila do češtiny a hodila sem. Je to kombinace chvilkových hlubokých a volnějších myšlenek, nějaké me tvorby či citátů z oblíbených filmů. Celé dohromady to tak nějak dokonale vyjadřuje mou víru v to, co tvoří celý můj svět.

Věřím v sílu hudby.
Věřím, že když ležím sama na podlaze, poslední takty písně mě postaví na nohy.
Věřím v přírodní vědy, i když jim nerozumím.
Věřím v Boha, ale nevěřím Jemu.
Věřím v pohádky.
A věřím v nákazy.
Věřím, že chyby přivádějí některé osoby k šílenství.
Věřím, že některé osoby přivádějí k šílenství mě.
Věřím v kouzlo Vánoc.
Věřím, že člověk by se měl občas podívat do historie a poučit se ze známých historických chyb. Ale je to jenom iluze. Na světě není nakonec mnoho lidi, kteří umí využít své staré nepodařené věci k něčemu dobrému.
Ale věřím v iluzi.
Vím, že občas dělám věci, které prostě nelze vysvětlit a nemají smysl, ale věřím, že se to jednou bude někomu líbit.
Věřím, že mě můj počítač nemá rád.
Věřím, že se nemá čekat na to, až vyschne poslední slza.
Věřím, že mě občas chce někdo kopnout, rozmačkat, vyhodit do koše na smetí.
Sedím na jedné z miliónu laviček, při jednom z miliónu stolu a věřím, že dělám právě něco, co dělá jiných milión lidí.
Vím, že občas se dívám na svět, jako bych v něm byla poprvé, ale věřím, že díky tomu poznávám něco nového.
Vím, že existují rány a jizvy, které se nikdy nezahojí, ale věřím, že ony tvarují člověka.
Vím, že jsem kdysi ráda slyšela svoje jméno z něčích úst a věřím, že jednou zase uslyším.
Věřím, že můj mobil mě taky nemá rád. I když o trochu míň než počítač.
Věřím, že jsem ve svém životě nadělala hodně blbostí, ale věřím, že většinu z nich se dá napravit.
Věřím, že to co vládne světem, mi chce dát to, co potřebuju. A možná už dalo?
Věřím, že listopad je pro mě nejhorším měsícem v roce. Ale věřím, že vždycky přijde prosinec.
Já věřím na víly, opravdu věřím! Každý kdo věří na víly, ať teď zatleská!
Věřím, že budovy hoří, lidé umírají, ale pravá láska trvá na věky.
Věřím, že vypadám příšerně, když ráno vstanu a mám kocovinu.
Věřím, že lidé přicházejí a odcházejí.
Věřím v mou rodinu a přátelé.
Věřím, že když potřebuju něco najít, tak to určitě nenajdu.
Věřím, že na světě je příliš mnoho idiotů.
Věřím, že pro kreativitu jsem prostitutka, ale miluju to.
Věřím, že nejvíc na světě mě miluje můj velký plyšový Medvídek Pú.
Věřím, že jednou zase přijde někdo, kdo pode mnou odkopne křeslo a nechá mě viset.
Ale věřím, že jednou zase přijde někdo, díky komu opět vstanu z mrtvých.
Věřím, že je to pouze přání, sen nesplněný.
Ale budím se, jsem zpět, skončené drama.
Protože věřím, že mi přijde na pomoc nějaký kosmický anděl komický.
Věřím, že jsem opravdová, jako kámen, o který se zakopává.
Vím, že hodně lidí věří v to, že mají vždycky pravdu, ale ne vždy ji opravdu mají.
Věřím, že obecně všechna elektronická zařízení mě nemají rády, ale nějak jsem se s tím už smířila.
Věřím, že nedokážu žít bez svého života, nedokážu žít bez své duše.
Věřím v neuvěřitelné.
Věřím, že občas jsem nesnesitelná a je mi všechno ukradené, ale věřím, že ti kteří mě milují věří v to, že za pár dnů se zase budu smát.
Věřím, že stojí za to v něco věřit.
Chci věřit na zázraky.
Věřím v protest, ale ne anarchii.
Věřím, že občas poslouchám své vlastní kroky a jdu v konkrétním směru.
Věřím, že čokoláda a gumoví medvídci jsou lékem na všechno.
Věřím, že jsem chytrá, ale na natolik chytrá, abych tu chytrost dokázala pořádně využít.
Věřím, že většina lidí se ode měn drží dál a jsem ji za to vlastně vděčná.
Věřím v osud, smích, anděly, tanec, sen, padající hvězdy, duchy, vítr a UFO.
Sleduju změny kolem mě. Jak to, co pro mě kdysi znamenalo hodně, ztrácí svojí hodnotu nebo ji dává něčemu či někomu jinému. Věřím, že je to správné.
Nevím tak úplně kdo jsem, ale věřím, že jednou se to konečně dozvím.

... a k tomu ještě nějaký ten song for today, když už tak věřím v sílu hudby ;)

Simon & Garfunkel - Scarborough Fair

 


Komentáře

1 Huntmaster Huntmaster | 13. září 2009 v 18:15 | Reagovat

Ty věříš tedy hodně věcem.
Když tě počítač nemá rád, tak mu nabanči (ale vůbec to nefunguje), já se rozbíjením věcí bavím.

2 onni onni | Web | 13. září 2009 v 22:05 | Reagovat

Huntmaster: jo, to verim, ale nastesti je to jeste v ramci hranice, ktera deli viru od naivity :D
no hej, s tim pocitacem.. v dobe co jsem tohle psala jsem mela jeste stary notebook.. a uz jsme mela sto chuti ho vyhodit z okna.. jsem mu ale dycky pohrozila sroubovakem :D
ted uz mam novy, kde me zase serou Visty.. ale zatim je teda hodnej... ale treba co se tyka PC, co mame doma, tak to je uz celkem krize, on je to sice starsi pocitac, ale proste on si dela co chce a nejvetsi sranda je, kdyz neco nefunguje a vsichni doma to svadej na me, bo tomu nikdo jiny nerozumi :D

btw, jak jsi psal, ze te zajima hodne to realne a logicke.. venujes se hodne treba nejakym tem vedam a tak?

3 Lúmenn Lúmenn | Web | 14. září 2009 v 10:38 | Reagovat

když to tak čtu, vzpomněla jsem si na R.Fulghuma - http://lumenn.blog.cz/0903/verim :)

4 Huntmaster Huntmaster | 14. září 2009 v 16:23 | Reagovat

Fyzika, chemie,astronomie, technika na všechny způsoby. Moc se to neschodne s tou školní, ale alspoň něco. Se softwarem jsem na počítači zkončil, teď jedu alspoň na hardware.

5 onni onni | Web | 15. září 2009 v 12:35 | Reagovat

Lumenn: nj, ono je to trosku podobne, jen kratsi :D ale tam je to takove vic strucne a zajimavejsi ;)

Huntmaster: to ti zavidim, ze temhle vecem rozumis.. me to dycky trhalo nervy.. hlavne jsem nesnasela nektere lidi na te fyzice, kteri se na proverky nasprtali jen ta pravidla a dostali jendicky, pritom jak s ejich clovek na neco zeptal, tak ti akorat odklabosili to pravodlo ale vedeli hovno.. ja jsem tak rada, ze jsem uz pryc ze stredni :D
ale s tou astrnomii... to bys mi mohl vysvetlit, proc je ve Vesmiru takova zima :D
To ja si s pocitacovym hardwarem rozumim jen tak, ze ho obcas vycistim (uz sem to ale dlouho nedelala, pac doma nekdo zasantrocil sroubovak), a spis uz si teda koukam po tom softwaru, casto neco convertuju a kdyz shanim nejakou pisen, casto ji nemuzu najit, tak ji potrebuju dostat z youtube v dobre kvalite a na to je potreba par chytrych programu :)

6 Huntmaster Huntmaster | 15. září 2009 v 14:47 | Reagovat

Pokusím se vysvětlit: Ve vesmíru je zima proto, že tam není co ohřát. Tj. Na zemi je vzduch, ten se skládá z miliard atomů různých prvků. Např. Topení ohřeje vzduch tak, že mu dodá energii. Teplý vzduch předá energii tobě a je ti teplo. Tím se vzduch zchladí, protože ztratí energii, ale topení mu ji dodá...a zase od znova.
Ve vesmíru nejsou téměř žádné atomy(existují mračna hmoty, ale ty jsou ve vesmírném měřítku malá), které by tvořily vzduch nebo něco co se dá ohřát. Sic tam je záření např. od Slunce, ale to nemůže nikomu předat svoji energii a tudíš nic neohřeje pokud se nesetká s hmotnou překážkou (např.atmosféra země).
Teplota vesmíru je okolo -270 stupňů (myslím), rekord je v mlhovině Bumerang tak je okolo -273.
Tak je to asi jednoduše řečeno z mojí hlavy, k opisování z netu bych se nesnížil;)

7 onni onni | Web | 15. září 2009 v 19:46 | Reagovat

Huntmaster: aha, takze je tam zima, bo tam neni vzrudch, jednoduse receno? Nebo tedy hvezdy a tak maji hodne tepelne energie, ale nemaji to cemu predat.. ale vlastne kdyz narazi na nejakou planetu, tak tam bude hned velky tepelny rozdil mezi dnem a noci.. tedy ze samotna ta telesa se ohrat daji, ale celkove ten prostor kolem ne.. asi to chapu :D

8 Huntmaster Huntmaster | 15. září 2009 v 20:03 | Reagovat

Pochopila jsi správně. Povrch planety pohltí teplo, tudíš se ohřeje. Výkyvy teplot ve dne a noci jsou i v rámci pár stovek stupňů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama