(Nějak mě žádný titulek nenapadá:D)

16. listopadu 2009 v 21:27 | onni
U mého blogu je koukám už jakýmsi zvykem, že mívám "návaly" psaní. Najednou se tu nahrnou články, hudba nebo tvorba a prostě se tu něco děje. A pak zas nic. Možná je to normální, nevím. Každopádně, věcí se pořád děje hodně, a možná proto ani nepíšu, že nevím od čeho začít.
Měla jsem minulý týden pár nemilých zkušeností na Facebooku. Jsem na tomto serveru už nějakej ten pátek, ale v podstatě jsem ho vždycky brala tak nějak s nadhledem a zas tolik nechodila. Je to opravdu dobrá věc, když se člověk na netu nudí - je tam plno her a vtipných i blbých testu, které dokážou člověk zaměstnat na hodiny. Dokonce mě i bavilo pozorovat některé statusy známých, komentovat je, přemýšlet o nich. Ano, Facebook není pro člověka jako jsem já nic hrozného, dokud se nepustí do větších diskusí. Ale tentokrát jsem udělala chybu a poprvé jsem se diskuse zúčastnila. Za poslední týden byly t diskuse dokonce dvě a to už bylo i na mě moc. V obou případech jsem použila svůj rázný způsob dávání najevo svých názoru a v obou případech se objevily osoby, které tento "úder" zachytily s naprostou grácií. Bohužel, většina lidí tohle neudělala. Prosím, mohli mě poslat někam s tím, že moje názory jsou špatné, klidně mohli být i vulgární, mě jen tak něco na zadek neposadí. Jenomže to ne. Došlo k rozebírání mé osobnosti, psychologických analýz na dálku ze strany lidí, kteří mě vůbec neznají. A tak jsem byla někdo s psychickým problémem, ubrečená, zahořklá, povýšená, blbá, tupá, ba dokonce v reálu tichá holčička co má odvahu plkat pouze na netu a protože nemám odvahu si dát na FB svou fotku. A nejlepší bylo asi, když jsem byla označena za schizofreničku. O to vtipnější bylo, když to v druhé diskuse dělal i můj bývalý spolužák. Možná by si někdo řekl, že tento člověk mě zná. Ne. Na gymplu jsem se se spolužákama (až na výjimky) moc nebavila, dnes se jim vyhýbám jak můžu a ani na třídním srazu jsem za ty 4 roky nebyla ani jednou. Proč taky? Tyto osoby mi nemají co nabídnout... Tehdy o mně nevěděli nic, dnes neví ani to nic. Víte ale co je na tom nejhorší? Podobné chování je v diskusích na internetu úplně normální. Dojdou argumenty, začne se navážet do konkrétní osoby a diskutující už na původní téma úplně zapomenou. Závidím lidem, co se na tohle umí vykašlat a nemají někde v sobě zakořeněnou potřebu se obhájit a taky naději, že se jim to podaří těm omezencům vysvětlit.
A tak jsem začala Facebook přehodnocovat, už jsem si i trochu promazala známé a budu v tom nejspíše pokračovat. K čemu mít přehled o někom, kdo je pro nás nepodstatný ba dokonce nám leze na nervy? Jak říká jistá skupina na Facebooku - "Přátelé na Fejsbuku nejsou Pokémoni, nemusíš je mít všechny". A je to pravda, možná by to měli přehodnotit hlavně ti, kteří mají na FB těch přátel až moc (porovnání - já mám 80, moje sestřenka tuším 350, jedna moje kamarádka přes 1000). Stejně jako jiná skupina - "Zachraňte Zemi - je to jediná planeta s pivem!":D
To byla tedy krátká ukázka z mého virtuálního fejsbůkového života. Co dělám dál? Mám fofry které se bijí s tím, jak se mi nechce nic dělat. Dnes ráno mi konečně přišlo jedno tričko, co jsem si objednala. Objednala jsem si velikost dámskou L, samozřejmě mi přišla mužská, takže bych z toho mohla mít tak noční košili. Takže samozřejmě, muselo to zpět. Dnes také KONEČNĚ jsem šla za svou tetou, vdovou po básníkovi, o kterém budu psát diplomku a KONEČNĚ si nanesla domů plno materiálů. Už jen dík tomu mám lepší pocit, že už KONEČNĚ něco dělám :D Od tety jsem běžela (vážně běžela, blee) domů, abych zavezla jinou tetu na vlak. Ztama jsem letěla na poštu, abych poslala to blbé tričko na výměnu. Když jsem přijela domů, zjistila jsem, že nemám techničák od auta. Hledala jsem ho všude možně, pak mě napadlo, jestli jsem ho omylem nepřibalila k tomu tričku (obojí bylo v tašce) a přepadla mě hrůzná panika. Začala jsme létat po baráku. A samozřejmě nakonec jsem ho našla v tašce v jedné boční kapse. No nic. Na chvíli jsem si sedla a pak jela pro mamku do práce. S mamkou jsme šly ještě zařizovat něco se satelitem a nakoupit. Když jsem dojela domu, pustila jsem se do provádění dekorace, kterou dělám pro mamku na Zabijačku. Když jsem dodělala papírová roztomilá prasátka, ještě jsem připevnila růžové svíčky k talíři a tím pro dnešek skončila. Zítra ráno jdu dvě hoďky doučovat, pak budu dodělávat ty svícny, také mě čeká překládání a psaní referátu. Ve čtvrtek vyrážím do Brna, kde budu celý víkend protože přijede moje milovaná Alkeantres. Kdy už se konečně pustím do té diplomky to samozřejmě pořád nevím, ale hřeje mě u srdce aspoň ten pohled na velkou igelitku plnou knih a výstřižků z novin:D.
Takže, poněkud příjemně unavená Onni, jde do sprchy, pak koukat na Dr. House a pak spát (pokud se mi vůbec konečně po dlouhé době podaří usnout před jednou ráno). Tak dobrou noc strýčku Fido!

Little Richard - Tutti Frutti

 


Komentáře

1 Huntmaster Huntmaster | 17. listopadu 2009 v 10:39 | Reagovat

S těmi útoky na osobu máš pravdu. Přeci bys nemyslela, že by dokázali přiznat svoji chybu nebo nepravdu?:D Když je jednodušší udělat z druhého blázna a chudáka:D

2 Elysia Elysia | Web | 17. listopadu 2009 v 11:02 | Reagovat

koukam, ze mas pekne hektickej zivot, este k tomu komplikovanej srazkama s blbcema...na ty existuje jen jedna pomoc-ignorace, ale to je nekdy zatracene tezky:D

3 onni onni | Web | 17. listopadu 2009 v 16:17 | Reagovat

[1]: tak vis jak, nejde o pravdu nebo omyl, ja taky nejsem neomylna (ackoli mivam pravdu dost casto:D), jde o tu neschopnost si svou pravdu obhajit.. holt kazdej amem jine schopnosti..

[2]: no nastesti mi nakonec odpadl ten referat :D apson neco.. s tou ignoraci mas samozrejme naprostou pravdu, vsak u te jedne diskuse jsem to proste skoncila, uz par dnu ani nevim zda me tam jeste rozebiraji (i kdyz to je dost mozne:D), u te druhe to nejak prestalo samo (tam uz na mne ti spoluzaci proste nemohli, protoze o mne fakt nic nevi). Blbe je, ze obcas to chvili trva, ja jsem typ cloveka, co tak nejak potrebuje ze sebe neco dostat, rict co si mysli, pohadat se a pak uz je klid.. no a jsou mista a lidi, u kterych tohle praktivovat nelze :D

4 Lúmenn Lúmenn | Web | 2. prosince 2009 v 8:34 | Reagovat

Jo to mě též vytáčí. Někam napíšu názor - a hned:
pravicový názor - modrobolševik
levicový názor - komunista, ruskej agent
názor neshodující se s ostatními diskutujícími - blázen, magor "vy máte v bohnicích počítače?"
názor kde uvedu adresu svého blogu - "pošahaná gothička", "dvacetileté kůzle", "no jo, černej drnej blog, běž se pořezat" atd.
názor, napsaný velmi spisovně a kultivovaně - nemachruj, nehrej si na chytrou
názor, kde je jedna hrubka - nauč se pravopis a pak piš
atd. atd.:)

5 onni onni | Web | 2. prosince 2009 v 10:26 | Reagovat

[4]: tak vetsina lidi je schematickych, to jsem uz kdysi rikala, a jejich reakce jsou proto schematicky stejne.. ale zas diky tomu lze nektere veci prokouknout a postupne se naucit to uz neresit :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama