O samotě v noci...

23. května 2010 v 1:36 | onni |  Každodennost
Je půl druhé v noci a já nemůžu spát. A tak si čtu. Na 105. straně Bílého Oleandreru od Janet Fitch se můj zrak na chvíli zastaví u dopisu který Astrid píše její matka. Najednou se tato kniha, ačkoli ještě nedotčená, stává jednou z mých oblíbených...

Drahá Astrid,
nevykládej mi, jak svůj domov nenávidíš. Nabijí tě, takže máš vlastně štěstí. Samota je člověku vlastní. Proto si ji pěstuj. Když tebou proniká, tvá duše roste. Nemysli si, že ji někdy překonáš, nedoufej, že najdeš lidi, kteří ti porozumí, kteří vyplní tvou prázdnotu. To by ses zklamáním zbláznila. Inteligentní citlivý člověk totiž bývá velkou výjimkou. Snaž se raději porozumět sama sobě, uvědom si, po čem toužíš, a nedopusť, aby ti nějaký dobytek stál v cestě.
Bú.

Milá Astrid,
vím, co musíš vytrpět. S tím ale nic nenaděláš. Snaž se, abys nadarmo neplýtvala časem. Piš si poznámky. Všechno si pamatuj, každou ránu, každou slzu. Vrývej si je hluboko do mysli. V životě se ti bude znalost jedů hodit. Umělcem se člověk stává z donucení, pod vlivem nepříznivých okolností.
Matka.

 


Komentáře

1 matanov matanov | Web | 23. května 2010 v 1:54 | Reagovat

Pěkný úryvek. Taky nemůžu spát - kéž bych dokázala číst. Ale posledních pár let se můj počet knížek přečtených za měsíc neustále snižuje... už jsem dokonce párkrát nepřečetla nic. Závidím.

2 Evička viď xP Evička viď xP | Web | 23. května 2010 v 3:07 | Reagovat

Hezké. Zavidím, v noci mi číst nejde. pálej mě oči po chvíli.Ať si zapnu jakékoliv světlo..

3 onni onni | Web | 23. května 2010 v 15:20 | Reagovat

[1]: no, neni co zavidet. Moje cteni v posledni dobe taky neni buhvijak skvele, uz ani nepocitam knihy, ktere jsem jeste nedocetla a nejspis ani nedoctu..

[2]: Kdybych tak v noci radeji dokazala spat nez cist :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama