Červen 2010

A v neděli...

15. června 2010 v 20:59 | onni |  Každodennost
Ano, ano. Ještě šest dní a zmízím opět na celý měsíc někde mezi vodu, písek, skály, drinky na pláži, balkánský sýr a hotel s klimatizací. Normálně bych byla už v tuhle dobu zbalená a odpočítavala dny, hodiny, minuty... do odjezdu. Když se k tomu přidá i fakt, že musím zařídit plnou moc, dodělat ještě něco do školy a vůbec kdo ví na co všechno jsem vlastně ještě zapomněla, začínám mít krapet pocit, že jsem úplně mimo. Ale opravdu. Myšlenky mám totiž někdě úplně jinde. Ale vlastně si nestěžuju, protože to (nebo spíš ten), co mi zamotáva mysl je více než příjemné :)
Ode dneška má být vidět kometa. Samozřejmě je zataženo, takže neuvidím nic. Nevadí. V Bulharsku budu koukat na krásně čísté nebe s horizontem končícím u moře.

Tolik tedy ode mě. Mému blogu začínají klasické letní prázdniny bez psaní. Loučím se tedy.
A nemůžu než zakončit touto (ano, romantickou, taky mi už z toho jebe :D) skladbou. Přeji všem krásné prázdniny :)


Zlý a ošklivý Facebook

9. června 2010 v 11:21 | onni
Dnešní tropický den, započatý příliš malým počtem naspaných hodin by se teoreticky neměl začínat moc dobře. Ale začal. Nebudu rozebírat proč, to jsou fakt osobní věci, které sem nepatří a které hlavně nechci zakřiknout, ale mám z nich radost.
A tak, s klidným pocitem, jsem po opravdu dlouhé době shlédla pár stránek, které jsem cíleně ignorovala. Na jedné nejmenované se rozebírá téma Facebooku.
V zmíněném článku autor uvádí, že přes dlouhodobý "odpor" k FB ho nakonec zkusil. Po pár hodinách, kdy mu to prostě nesedlo, si deaktivoval účet. Ano, proč ne, koneckonců, ne každému to musí sedět. Vtipné na tom ale je, že si tento autor vůbec neuvědomuje fakt, že napsal článek a následné komentáře takovým způsobem, že vlastně veřejně přiznává, že je závislý na internetu a nemá vůbec vůli k tomu, aby to ovládal. Nemluvě o tom, že zavrhnout FB po několik hodinách jenom proto, že jsem buď neschopná si zrušit notifikaci, odmítnout nějaké žádosti o přátele nebo dát někoho do ignorace, je docela absurdní.
Ano, věčné to téma. Jak jsem na tom já? Upřímně, občas dost dobře nechápu, proč se to vlastně tolik probírá. Facebook je jen další z mnoha sociálních sítí, která je momentálně populární, ale za nějakou dobu ji lidé nejspíš přestanou používat. To, že způsobuje nějakou závislost nebo problémy - to je problém internetu obecně, ne problém FB.
Nevím jak dlouho mám na FB účet a proč jsem si ho vlastně dělala. Mám trochu pocit, že důvodem byla chuť shlédnutí nějakých fotek od kamaráda. Na začátku jsem si do přátel přidávala lidi, které jsem znala, protože přidávat si méně známé lidi mi přišlo (a vlastně pořád přijde) poněkud vtíračské. Ale zas na druhou stranu, když si mě přidávali jiní, byla jsem ráda. A tak jsem tomu "propadla". On FB je totiž dokonalou věcí, když se člověk nudí. Nebo když se potřebuje odreagovat. Ve statusech jsem psala občas nějaké voloviny, ale vesměs jsem používala systém "Song for today:…", na což se mi reagovali lidé, od kterých mě tato reakce i zajímala. Občas jsem si udělala nějaký test, občas něco komentovala, koukla na to, jak momentálně vypadají lidé, které jsem dlouho neviděla. Nic dramatického.
Ale bylo pár okamžiku, kdy jsem kvůli této sociální sítí ztrácela nervy. Poprvé to bylo, když jsem jako jediná ze všech bývalých spolužáku napsala jedné holce to, co si myslí všichni, z čehož byla docela vtipná hádka a dotyčná osoba si mě demonstrativně dala z přátel pryč. Pak jsem jednou udělala tu chybu, že jsem se pustila do diskuse týkající se dvoujazyčných nápisu na Těšínsku, což je tak šílené téma k diskusi a názory jsou tak různé, že vést takto veřejně debatu na úrovní je v podstatě nemožné. Když se k tomu přidal ještě fakt, že mi začaly vadit některé reakce na mou osobu od lidí, kteří mě neznali ani na střední, co teprve teď, začala jsem vážně přemýšlet, že si účet zruším. Ale vyřešila jsem to jinak - prostě a jednoduše jsem zredukovala počet přátel snad o polovinu, osoby, které jsem si chtěla ponechat kvůli nutnosti případného kontaktu, jsem si dala do ignorace a tak jsem nemusela kroutit hlavou nad jejich stupidními příspěvky. Opět nic dramatického. A těžkého.
A takhle mi Facebook funguje naprosto v pohodě už půl roku. Občas na něm sedím i půl dne - ale to neznamená, že sedím půl dne na zadku u počítače, komentuju statusy a prohlížim si profily. Prostě ho mám zapnutý na pozadí, stejně jako mívám zapnuté ICQ i když na něm nesedím.
V přátelích mám spoustu známých, se kterými bych jinak v lepším kontaktu nebyla. Mám tam na příklad kamarádku, která žije to v Praze, to v Hluboké, ICQ moc nepoužívá a občas má tendence reagovat na sms s dosti zpožděním. Mám tam kamaráda, který také nepoužívá ICQ, číslo mobilu na něj nemám, jelikož jsme se před léty rozešli ve zlém a začali se bavit vlastně zase díky FB. Mám tam starou kamarádku, která třeba byla rok ve Španělsku. A hlavně. Jsem člověk, který sice ICQ používá, ale má v něm opravdu málo lidí. Jsem člověk, co je schopný hodit mobil někam do prčic a dva dny o něm nevědět. A notebook mám často zapnutý už jen proto, že si z něj pouštím hudbu, takže i moji známí ví, že v rámci potřeby mě můžou takto kontaktovat. Je to rychlé, praktické a hlavně zadarmo. A faktem také je, že když mě na FB občas něco/někdo rozčílí, tak to jednoduše zavřu, okomentuju někde jinde a kompenzuje to mé sklony se všude možně na internetu hádat.
Sečteno podtrženo. Pokud někomu FB vadí proto, že není typ na sociální internetové sítě, kterých je opravdu nespočet, nevidím důvod proč by si měl Facebook zakládat. Pokud má ale člověk s podobnými věcmi zkušenosti, ba dokonce dobré, a kritizuje Facebook z důvodu nesmyslných aplikaci, které se přece dají vypnout, nebo naprosto jednoduše ignorovat, pak je v mých očích docela pokrytecký. Ono všechno záleží na nás samých. Takže my si určujeme, jak často a jak dlouho budeme na Facebooku sedět, koho si do přátel přidáme, koho si z nich smažeme a hlavně - je důležité si uvědomit, že pojem "friend/přítel" je homonymum a v internetové terminologii má ÚPLĚ jiný význam než v reálu. A přisuzovat FB navíc nějaké konspirační teorie… Po dlouhé době mi tady opět dokonale sedí známy citát "Bóže, Bárto…"

Zemřel Ladislav Smoljak...

6. června 2010 v 10:30 | onni
Dnes v noci zemřel herec, scénárista a režisér, ale hlavně jeden ze zakladatelů a nejdůležitějších osob Divadla Járy Cimrmana.

Pro mě osoba, která spolu se Zděňkem Svěrákem díky svým hrám dokázala vždycky, ale opravdu VŽDYCKY zvednout náladu i v těch nejtěžších chvílích. Když jsem v době přílíš dlouhých nocí nedokázala usnout, nebo jsem se chtěla jen lehce zasmát něčemu, co jsem už znala zpaměti, byly tady hry, které on napsal, režíroval a odehrál.

Dodnes nezapomenu na jeho exceletní výkony především v Dobytí severního pólu nebo Blaníku. Když jsme spolu s Alkeou byly na podzím v Divadle Járy Cimrmana na Žižkově na hře Vražda v salónním kupé, kde on většinou hraje hlavní roli spolu se Zdeňkem Svěrákem, jehož jsme ten večer viděly, říkaly jsme si, že musímě co nejdřív zajít znova a tak, aby tam hrál právě pan Smoljak. Už to nestihneme...


Jo, kdybysme ty psy měli, tak bych rozuměl tomu, že by se dali sníst... Já už psa jed'... To není špatný maso... Ale když máte místo psu mě!

R.I.P.



Song fot Today: The Kelly Family - Flip a coin

3. června 2010 v 23:23 | onni |  Hudba
Patřím mezi ty, kteří v předpubertálním věku milovali kapelu Kelly Family. Pamatuju si, jak jsem měly se sestrou v pokoji obří plakát se všemi členy. A od malička jsem měla slabost pro chlapy s dlouhýma vlasama (a to už počínajic od Jacksona :D)
V dnešní době, v rámci nostalgických přepadových záchvatu, si některé jejich staré písně pustím. Nejen An Angel, ale hlavně First Time, I can't help myself či takové Nanana... Novější věci mě už nějak za srdce nikdy nechytily...
Dnes mi ale kamarádka poslala tuto píseň. A mě tedy za srdce chytla...



Sajrajt - Parodie na Stmívání

1. června 2010 v 0:48 Kraviny
Velké filmy si často koledují o velké parodie. Takový Pán Prstenů jich má nespočet, včele s Pár Pařmenů nebo třeba tímto http://www.youtube.com/watch?v=Br672arwwx8.
A samozřejmě, v tom všem nesmí chybět ani Twilight. Ještě to nemám shlédnuté celé, ale z toho co jsem viděla jsem se u některých hlášek svíjela jak cyp :D Silně doporučuji!


- Původně jsem měl totiž zahnout do lesa, přivázat tě ke stromu a pak tě s chlipnosti vesnickýho faráře oklátit v prachu z kosti pradědy Lestata...
- Juj...
- No, ale pak jsem to odložil, když jsem zjistil, že děda ještě žije a já si vlastně vystačím i s tím stromem...

Všechny díly na kanále uživatele Heredhether zde - http://www.youtube.com/user/heredhether