Září 2010

From Goth To Boss aneb Richmond opět váli

27. září 2010 v 12:34 | onni |  Kraviny
Ačkoli byla čtvrtá řada It Crowd natočena už před nějakým tím pátkem, shlédla jsem ji teprve včera. A musím říct, že ačkoli je občas vidět, že tvůrci už semtam nevěděli coby a tak ony extrémní archetypy, jež se v seriálech tohotottypu vyskytují, ještě víc "zextrémnili", tak některé hlášky a scény opravdu přívádějí k dlouhodobým křečím břicha nebo čelistních kloubů.
Co mě ale zaujalo opravdu, a to opravdu, je jedna z posledních scén posledního dílu 4. řady, kdy se na scéně objěvuji Richmond se svou snahou napravovat gothy (přesněji řečeno je "oddepkovávat" a "odpozerovávat").
Zde je video s Richmondovym projektem From Goth To Boss (Goth2Boss.com). Co kdyby někdo něco takového zavedl i u nás?:D


Celá čtvrtá řada včetně českých titulků je k nalezení na uloz.to.

Hudební vývoj, nebo jak to vlastně je aneb nové album Linkin Park

23. září 2010 v 14:02 | onni |  Hudba
Pamatuju si dobu, kdy vyšlo album Deep Shadows and Brilliant Highlights od HIM. Sehnal mi ho tehdy jeden z mých bývalých, a já samou radosti jsem skoro až doskákala domů, abych si to konečně mohla pustit (lidí v mém věku si zajisté pamatují, že sehnat CD nějaké méně známé kapely byl docela výkon, a to HIM v té době zas tak známí nebyli, aspoň ne u nás). A ihned jsem doskákala... To album se mi vůbec nelíbilo, necítíla jsem v něm vůbec nic ze starých dobrých HIM, do kterých jsem se zamilovala. Staří dobří HIM se pak na chvíli lehce vrátlili s albem Love Metal a pak už jsem je na žádném dalším albu nikdy nesylšela. A na hodně dlouhou dobu jsem je přestala poslouchat úplně. Dnes, s odstupem času a už i více objektivně, se na celou jejich tvorbu dívám poněkud jinak.
Dalším takovým příkladem můžou být The 69 Eyes. V dnešní sobě, kdy na svém kontě mají nějakých 10 alb je úplně jasné, že prošli dosti výrazným vývojem od garage rocku až po jakýsi moderní pseudogotický alternativní rock/metal. Ale také všichni ti, kteří je poslouchají déle než od nedávného vstupu do puberty, a kteří viděli nějaké jejich vystoupení live, si museli všimnout, že směr jejich vývoje je opravdu ve velké míře ovlivněn komercí (a také jejich vstupem na americkou scénu). A takhle bych mohla pokračovat a donekonečna vypisovat nejrůznější formace či interprety...
Proč o tom vůbec píšu? Nechce se mi tady ve velé míře rozebírat, které kapely ve svém vývojí ovlivnila touha po penězích víc a kterou méně. Nad tím by se totiž dalo polemizovat opravdu dost dlouho. Píšu o tom proto, že mě v nedávno opravdu zaujalo nové album Linkin Park - Thousand Suns.
Typické album, které způsobi dosti typický jev - rozděli posluchače na dva tábory. Na ty, kteří si to album zamilují a ty, kteři ho nesnášejí a rázem se dostaví zklámání na takové úrovní, že fanoušek přestane být rázem fanouškem. Začně se mluvít o hudebním vývoji vs. experimentování vs. komercí a snaze přizpůsobit hudbu současným trendům.
Co si o albu myslím já? Asi proto, že ačkoli "Linkini" mě provázeji mou hudební poutí odjakživa, ale přesto jsem nikdy nebyla jakýmsi zarytým fanouškem (a v době vydání remixů s Jay-Z mě nějak přestali bavit úplně), a také nejspíš proto, že ve svém věku a po tom, co mám naposlouchaný opravdu dost velký objem hudby (ikdyž pořád je to málo), beru hudbu poněkud jinak než vetšina normálních posluchačů, a tak mohu říct, že mi osobně přijde deska perfektní.
Nic víc se snad ani nedá napsat, vzhledem k tomu, jaké reakce cd vyvolalo. Tohle si už prostě musí každý poslechnout sám a také si sám udělat názor. Já jen mohu říct, že velice tento nový počin LP doporučuji.



Tracklist:
1. The Requiem
2. The Radiance
3. Burning In The Skies
4. Empty Spaces
5. When They Come For Me
6. Robot Boy
7. Jornada Del Muerto
8. Waiting For The End
9. Blackout
10. Wretches And Kings
11. Wisdom, Justice, And Love
12. Iridescent
13. Fallout
14. The Catalyst
15. The Messenger

Album ke stažení ZDE.


Song for Today: Mint Royale - Singin' In The Rain

20. září 2010 v 23:03 | onni |  Hudba
Dokonalý remix, co víc dodat :)




Song for Today: Amedeo Minghi - Asia

8. září 2010 v 23:09 | onni |  Hudba
Včera zemřela jistá mi, i celé mé rodině, blízká osoba. Bylo mu 37 let a zanechal po sobě mladou ženu (mou sestřenici) a dvě malé děti. Když jsme to včera s mamkou rozebíraly, nějak jsme nemohly přijít na jedinou špatnou věc, kterou bychom o něm řekly. Zemřel po pádu na kole. Nikdo to nečekal, nikoho by ani ve snu nenapadlo, že tento skvělý, mladý a zdravý člověk zemře tak náhle a tak brzo. Všichni se teď ptají jak, co, proč vlastně? Já se neptám. Tak nějak mám pocit, že to tak mělo být, ani sama nevím proč.
Přesto, cítím v sobě smutek i vztek a tak nějak psychicky se připravuju na zítřejší pohřeb. A poslouchám u toho hudbu, která mě provázela celé dětství, kterou jsem na dlouhá léta zapomněla a nyní zase připomněla. Má takový loučíci charakter, uklidňuje mě a nějakým způsobem mi říká, že všechno má svůj důvod a všechno bude zase ok...


(Hudba z italské pohádky Dračí prsten)


Zeitgeist: Addendum (české titulky)

8. září 2010 v 11:20 | onni |  Zajímavosti
Dokument s názvem Zeitgeist již nejspíš viděl každý. Dokonce i mí rodiče, kterým jsem to pustila...:)
Vyjadřovat se a komentovat tento dokument zde nebudu, protože kolik je na něm pravdy a kolik pomatených výmyslu, či nějakých nedomyšlených věcí, o tom bychom mohli debatovat donekončena. Faktem je, že USA se vyloženě vyžívá v konspiračních teoriích, a jak nedávno můj přítel podotkl, kdo ví, jestli neexistuje nějaká funkce "konspiračního teoretika", který všechny tyto machinace vymýšlí, protože Spojené státy de facto nemají žádnou svou pořádnou historii, a tak si ji musí vymýšlet.
Každopádně, dnes jsem narazila na jakousi druhou část tohoto dokumentu a dávám sem odkaz, protože je opět opravdu zajímavý.
Tentokrát se soustřeďuje na finanční systém, ekonomickou krizi, vývoj technologie, budoucí společnost, čísté zdroje energie, náboženství, lásku, projekt Venus a obsahuje idocela hezké poselství, které sice chytá za srdce, bohužel ale se zdá trochu utopické...
Enjoy :)

Chtěla jsem vložit video přímo sem, ale nějak se mi to nepovedlo, takže dávám přímy odkaz - http://video.google.com/videoplay?docid=4642167330989213588&hl=en#

(Odkaz na první díl dokumentu Zeitgeist ZDE.)

Song for Today: The Cure - The Same Deep Water As You

5. září 2010 v 20:10 | onni |  Hudba
Pro mě, pro Něj, pro Alkeu a pro ten začínající podzim...

Kiss me, goodbye...



Gothictrue.blog.cz, ano, zase ta gothika aneb Das waren Zeiten

2. září 2010 v 12:51 | onni
Před nedávnem, už ani nevím jakým vlastně způsobem, jsem narazila na jeden blog. Jmenovitě jsou to stránky s názvem gothictrue.blog.cz. Spolu s nadpisem nahoře "Boj proti pozérům" je tedy úplně jasné, oč se autorky blogu snaží. Když jsem si to párkrát projížděla, přečetla jsem si zveřejňované články, dodatky autorek a samozřejmě komentáře, napadlo mě hned několik věcí.
Na první pohled je ten nápad určitě dobrý. Hlavně mě těší fakt, že se tím v dnešní době ještě vůbec někdo zabývá. Je sice fakt, že na první pohled se vzhledově od zloblogů nikterak neliší, autorky by místo rádoby temných slečen v záhlaví mohly použít třeba fotky Johnnyho Sluta. Ve snaze posbírat co nejvíc mylných článků o gothické subkultuře se jim také stává, že se některé věci opakují, nebo chybí původní zdroje (dokone jsem tam objevila svůj vlastní článek z DE, jenom předělaný, s přidanými W!:D). Také některé gramatické a slohové úpravy, ať už v článcích samotných autorek, nebo v jejich doslovech, by mohly být lepší. Jenomže v dnešní době většina lidí, co se pohybuje ve světe domény blog.cz o gramatice a slohu moc přehled nemá, takže, dá se říct, blog je určen především zloghotykům.
Jenomže já jsem moc velký perfekcionista i vzhledem k tomu, že jsme svého času sami dělali web, který měl být jaksi TRUE. Jde tedy hlavně o myšlenku a nápad, a ten je správný. Otázka je - co s tím bude dál? Kolika lidem tyto stránky vůbec otevřou oči? Vzhledem k tomu, že zloghotycy nemají moc ve zvyku číst celé články, a už vůbec ne dovětky, vlezou na blog, uvidí klasický design, přečtou si první odstavec ze článku, který je tam zveřejněný a vůbec nebudou vědět, že je daný článek zveřejněn jako příklad mylných informací.
V jednom místě jsem ale narazila na tento článek.
Musela jsem se zasmát. Ne proto, že ten článek je prostě naprostá a dokonalá blbost, ale proto, že právě blog Judythy to všechno začal. Kdybyste někdy dumali nad tím, kde se vlastně vzal celý ten blogový bordel kolem gotiky, museli byste si odpovědět jednoznačně - na www.judytha.blog.cz. Ještě víc mě pak rozesmál komentář pod článkem od jistého Axela Edelsteina: "No vida, když už si nemůžeš najít do koho si rypnout, tak vytáhneš něco starého a začneš o tom svém mlít, asi jako kněz v kostele neustále předčítá pasáže z 2000 let starého knížního braku, aby "obhájil" svou vratkou víru.
Přestaňte se sakra už navážet do Judythy. Vážně nemáte ani sebemenší ponětí, čím vším si za svůj život musela projít. Už je ji skoro 20 let a za tu dobu se dost změnila a myslím, že už je ji nějaká hudební subkultura u pr*ele."
Vytahování jako argumentu Bible je nejen směšné, ale i dosti ubohé. Dále vytahování čehosi o tom, že si Judytha prošla kdoví čím, a že je ji UŽ skoro 20 let - a co jako? Každý člověk si v životě něčím prošel, i já bych mohla vyprávět, a nedělám to, protože - co je komu do toho? Nemluvě o tom, že kdyby Judytha v dnešní době měla v hlavně víc rozumu než tehdy, tak by svůj starý blog dávno smazala, nebo ho přinejmenším upravila.
Bohužel, jednou už Judytha tuhle ostudu kolem gotiky začala a tohle ji bude připisováno navždy. Kdyby totiž už tehdy měla trochu rozum a už tehdy by ji byla "nějaká hudební subkultura u pr*ele", udělala by mnohým velikou službu.
Jistě, i po ní přišli lidé jako třeba Issabellkaa, ale faktem je, že tyto osoby se inspirovaly ní.
Proč jsem ale o tom začala psát? Protože se mi nějak připomnělo celé to období, kdy jsem se nějak s Judythou "hádala". Snaha přesvědčit někoho o tom, že to není věc názoru, že to jsou holá fakta, dokola pořád omývat, že nikde netvrdím, že gothic subkultura je JEN o hudbě, ale že je HLAVNĚ o hudbě, cpát puberťákum, že deprese netrvá několik dnů či týdnu, ale že je to nemoc, která nemá s gothikou nic společného, stejně tak sebepoškozování, žiletky, neoriginální "dark" umění, a už vůbec ne metalová hudba v její jakékoli podobě. Tato dlouhodobá snaha pak vedla k několika věcem.
První věci bylo založení blogu. A jakého blogu? V podstatě uplně stejného jako je nyní gothictrue.blog.cz. Zveřejňovala jsem jeden stupidní článek vedle druhého, pár lidi se tomu vždycky zasmálo, ale většinou se objevovaly rozhořčené komentáře buďto autorů, jejich známých, nebo vlastně jakýchkoli zloghotyků (a víte, že v té době tento termín vlastně ještě neexistoval?:). Vedlo to mimo jiné ke vzniku antionnea.blog.cz, který byl vlastně ještě donedávna aktivní. Později jsem svůj první blog smazala s tím, že se pokusím o osvětu jinak. Vznikl tedy blog batcave.blog.cz. V té době jsem se už znala s Dryu, která taky nějaké články poskytovala, či Maxem Schreckem, který mi začal ještě víc osvětlovat hudební scénu. Nakonec jsem také poznala Shadoww87 a společně, po různých úvahách či diskuzích jsme zalozili Dark Entries (a také nějak v té době vznikl blog http://ihateyouallwoe.blog.cz/, nejspíš jako jedna z prvních snah o recesi). Tyto stránky jsme pak na konci roku 2008 zastavili, což už většina samozřejmě ví.
Co všechno vedlo k tomu, abych mého vlastního "boje proti pozérům" zanechala, to už je zase jiný příběh.
Tehdy, na začátku, jsem na to ale byla sama, sama jsem si ten boj vedla, občas se někdo na chvíli přidal, ale rychle to vzdal. Pro všechny dnešní "bojovníky" jsem připravila půdu. I dnes se všichni se zloghotyky hádají, a to občas opravdu agresivním způsobem. Ono to totiž občas ani jinak nejde, když čtete už na dvacátém blogu pořád to samé, prostě se rozčilíte, nejde to jinak.
Faktem ale je, že dodnes občas kroutím hlavou nad tím, že se tyto boje vedou dál. Samozřejmě jsem za to ráda. Občas se ale směju tomu, že lidé, kteří dnes "bojují" se de facto na tom internetu (a nejspíše i v reálu), chovají úplně stejně jako já těch pár let tomu. Rozdíl je pouze v tom, že v tom nejsou sami. "Bojovníci" přestali být jedinci a stali se davem a jak je jistě všem jasno, proti davu se nelze tak dobře bránit jako před jedincem. Ať už jsou to takové osoby jako Shadoww87 či Evangelist, kteří tak nějak od začátku věděli která bije, nebo jiní lidé, kteří jakýmsi způsobem "prozřeli" (jmenovat je nebudu, protože jich je hrozně moc), všichni dělali/dělají to samé co já kdysi. Ale to já už budu na vždycky ZLONNEA.
Nechci aby tento článek nějak naštvaně nebo snad ublíženě. Dnes už to tak neberu, už to není součástí mého života. Je to jenom nějaká vzpomínka, něco, co se ve mně jednou za čas probudí a zase usne. I všichni ti, kteří "bojovali" po mě, to už vlastně vzdali, a i všichni ti, kteří "bojují" teď, to jednou vzdají. Možná založi podobné blogy a pak je zase smažou. A nejspíše pak přijde zase někdo další. Je klidně možné, že na Zlonneu si jednou už nikdo ani nevzpomene. A bude to tak dobře.



A když už jsme u toho vzpomínání, vytvořila jsem na Facebooku stránku pro Dark Entries. Najdete ji ZDE.