All you need is love... a plno dalších věcí

4. května 2011 v 11:04 | onni |  Každodennost
Slyšíme to všude. Pořád. Teorie o tom, jak člověk není a nikdy nebyl stvořen k tomu, aby žil celý život jen s jedním partnerem. Mají to dokazovat studie o tom, jak muži maji potřebu rozsévat genetický materiál, ženy naopak pořád a pořád hledat toho nejlepšího, kterému dovolí, aby do jejího lůna zasadil plod. Dále pak najdeme plno článku o tom, kdo že to vlastně podvádí (víc manažéři nebo ženy v domácnosti), proč podvádí (nudný sex, žádny sex, přílišný sex), jaké to může mít následky a jak se s tím vyrovnat. Především pak ženy ve středních letech, kterým už děti odrůstají, manžel si našel mladou kost a ony najednou zůstanou úplně samy, si s tím nedokážou poradit.
Nechci to tady ale dopodrobna rozebírat. Lék na zlomené srdce totiž potřebuje každý pacient jiný. Nemluvě o zlomeném egu.
Následky nevěry dokážou člověku hodně ublížit, zarýt se hluboko a hnít uvnitř člověka dlouhá léta. Různé kecy o tom, jak by se měla oddělovat láska od čistě fyzického potěšení jsou sice hezké, ale bohužel moc nefungují. Stejně tak nelze jednoznačně říct, co je neškodné flirtování a co už je nevěra. Možná je dobré si to na začátku vztahu ihned ujasnit (já to udělala), ale ono stejně nakonec záleží na dané situaci a faktorech, které ji ovlivňují, jak moc daný čin člověku ublíží, jak moc se dá tolerovat a zda se dá vůbec odpustit.
Vždycky jsem kolem sebe slýchávala, kdo koho kde podvádí. Měla jsem kolem sebe žárlivé kamarádky, které občas k tomu žárlení měly opravdu důvod a občas vůbec. Já taková nikdy nebyla. Jistě, ten strach z toho, že váš milovaný pocítí své půdy, ten je prostě pořád. I když mezi vámi je důvěra, nějaká část vám říka, abyste si prostě dávali pozor. Na druhou stranu ale si člověk může zkusit vyrobit jakýkoli štít a stejně ho pak ta nevěra dokáže dost zničit.
Když nad tím tak přemýšlím, jedíná věc, který by se za nevěru dala považovat a já ji udělala, se stala asi 7 let tomu. Chlapec, kterého jsem tehdy milovala na mě začínal kašlat, byl tehdy v Německu, protože v té době byly nějaké problémy s pěnězma. I u mě. A co se nestalo, byla jsem už hodně dlouho bez něj, byla jsem na akci, opila se a líbala se s nějakým blbým metalistou s dlouhýma blonďatýma vlasama (pro které jsem v té době měla prostě slabost). Tuším se to nikdy nedozvěděl, ale i kdyby, náš vztah už tehdy začal skomírat a kdybych tehdy používala spíše mozek než srdce, rozešla bych se s ním a oběma bych ušetřila dost trápení.
Tohle byl můj jediný prohřešek. Možná proto, že jsem vztahy vždycky brala tak, že pokud si s chci uživat s kdekým, tak nemám být zadaná, jsem nikdy nebyla žárlivý typ. Ba naopak mě kolikrát štvalo, když jsem třeba šla s kamarádem na pivo a bývalý (tehdy současný) přítel byl na mě kvůli tomu naštvaný. Nebo jsem nikdy nechápala naštvanost zase jiného bývalého, když jsem před nim řekla, že je nějaký herec fešák. Nejsem ani typ holky, která by svému chlapovi zakazovala chodit na pivo s kámošema (samozřejmě pokud mě kvůli tomu nezanedbává). Spíš na to pivo chodim s nimi.
Přesto jsem ale kdysi zažila něco, z čeho jsem měla vyloženě šok. Vždycky jsem o tom četla v nějakých blbých časopisech nebo to viděla v seriálech. Najednou se to stalo mě - moje nejlepší kamarádka se vyspala s mým přítelem. A pamatuji si, že po prvních vteřinách prvotního šoku a neschopnosti tomu uvěřit, jsem se začala smát. Když mi pak dotyčný volal a brečel do telefonu, měla jsem vážně co dělat abych nechytla záchvat smíchu. Úplně nechápu proč, ale nejspíš to souviselo s nějakou sebeobranou. Pamatuju si, jak ti dva se zebe dělali chudinky, přitom za chudinku jsem měla být hlavně já. Ale nebyla jsem. Nějak jsem si to nechtěla připustit. A taky nejsem hysterka. Nakonec vše dopadlo tak, že jsem si uvědomila, že ten chlap za to nestál a té kamarádce jsem po čase odpustila. Dneska si na to kolikrát ani nevzpomenu a spíš to beru jako ponaučení. A jako jakousi zkoušku. Protože on přítel je často důležitější než nějaký blbý chlap.
Často to není jen o tom, že dumáme nad tím, zda polovičce nevěru odpustit. Spíš je třeba hledat důvod té nevěry. A to i v nás. V celém našem vztahu. Co děláme špatně, že ten druhý má potřebu jít jinam? Co nám ve vztahu chybí, když to dotyčný hledá jinde? A co když už to našel a tedy přemýšlení o jakémsi odpuštění nemá vůbec smysl? A nebo taky čistě a jednoduše dojdeme k tomu závěru, že toho chlapa je pro nás škoda a bude nám lépe bez něj.
Tehdy mi na tom chlapovi podle všeho až tolik nezáleželo. Nevím ale, co bych dělala teď. Momentálně jsem s někým a nedokážu si představit, že bych ho měla ztratit.
Ale jak jsem psala, o tomhle se takhle dopředu moc uvažovat nedá. Proto se občas směju článkum o nevěře, které se objevují třeba na Ona.Idnes.cz, ale i na Xman.Idnes.cz (rozdíly bývají spíš v diskuzi pod těmi články).
Nemyslím si, že by život jen s jedním partnerem nebyl možný. Znám takové lidi. Samozřejmě je lepší, když předtím, než se člověk rozhodně vstoupit třeba do manželství, tak si něco "vyzkouší". Měl by se naučit řešit různé konflikty z různými povahami lidí. Měl by se naučit být trpělivý k takové povaze, který mu vyloženě nesedí (pokud mu ovšem sedí zbytek, to je jasné). I sex je důležitý - já jsem třeba hledala několik let než jsem našla partnera, který mi naprosto vyhovuje. Také je ale dobré naučit se žit sám se sebou. Já jsem třeba svého času neuměla být sama, a tak jsem vyhledávala chlapy kde se dalo a většinu z nich bych nejrači ze vzpomínek úplně vymazala. Střídat partnery jednoho za druhým aniž bychom měli vůbec čas být chvíli sami a ujasnit si, co vlastně od toho partnerského života očekáváme a potřebujeme, je dle mého chyba. A taky - samotná láska často netačí. Když se tohle člověk naučí, pak si myslím, že dojde do stádia, kdy je schopen být šťastný celý život s tím jediným vyvoleným.

Nakonec mě ale napadá ještě jedna věc. Faktem je, že kdyby nebylo nevěry, tak teď nemám Toma. Takže bych jeho bývalé měla možná i poděkovat :)

(téma týdne)
 


Komentáře

1 Dubious cat Dubious cat | Web | 4. května 2011 v 11:53 | Reagovat

Hezky zpracované téma, dobře se to četlo a nebyly tam klasické fráze. Přeji hodně štěstí :)

2 Elysia Elysia | Web | 5. května 2011 v 13:00 | Reagovat

ja jsem taky nikdy nezarlila, mozna proto, ze jsem si tema klukama dycky byla dost jista a videla jsem jak na me visi, spis jsem zarlila vzdycky na ty, po ktrych jsem tajne touzila ale oni koukali po jinych i kdyz to byla teda asi spis zavist nebo co:D ted to mam ale uplne jinak, tenhle vztah co ted mam je pro me neco uplne novyho a fakt poprvy zarlim a ne proto, ze bych mela duvod mu v necem neverit, ale spis asi proto, ze mi na nem tentokrat opravdu zalezi a nedokazu si predstavit, co bych bez neho delala...
a ty kecy o tom jak je vlastne nevera a mnohomuzstvi/zenstvi prirozene jsou v podstate jen chaby pokus o omlouvani vlastni slabosti a nevyzralosti

3 onni onni | Web | 5. května 2011 v 16:07 | Reagovat

[2]:"a ty kecy o tom jak je vlastne nevera a mnohomuzstvi/zenstvi prirozene jsou v podstate jen chaby pokus o omlouvani vlastni slabosti a nevyzralosti" - PRESNE

A nejenom to. Taky je to omlouvani vlastniho pohodli, jisteho druhu rozmazlenosti a neschopnosti se naprosto oddat jednomu cloveku. Ale co, dneska me za cizolozstvi nikdo neukamenuje, rozvody jsou uplne normalni, tak proc bych si s tim mel/a lamat hlavu.. holt kdyz clovek mysli jenom na sebe a nemysli na to jak to muze nekomu ublizit..
Jo, jasne, obcas se stane ze ten vztah uz nefunguje, vadi nam to a tamto, hledame to jinde.. ale pak je prece logicke, ze ten vztah nejdrive ukoncime ne? No, asi ne..

4 Elysia Elysia | Web | 5. května 2011 v 16:44 | Reagovat

[3]: logicke to je, ale kdyz k tomu vsemu pripoctes este to, ze lidi jsou srabci tak je jednodussi ublizit druhymu za zady nez sebrat odvahu a rict do oci, ze uz to dal nejde.....jo taky jsem to jednou udelala, nebudu si hrat na svatou, ale do urcityho veku se to mozna da este trochu svest na tu nevyzralost i kdyz omluvitelne to neni tak jak tak...horsi je, kdyz se takhle chovaji "dospeli", kteri se porad neposunuli dal nez k hledani vymluv

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama