Absurdita světa aneb jak kvůli jednomu idiotovi muselo pár lidí k soudu

29. června 2011 v 13:13 | onni
Nevím, do jaké míry by tento "příběh" někoho zajímal a do jaké míry budu vůbec schopná být během vyprávění objetivní. Přesto se před dvěma dny pomyslně ukončil jistý spor, který se táhl asi rok na mé vysoké škole. Chci ho sem napsat proto, že mě zaujalo, co všechno se může stát, když má jeden jediný člověk nějaký vážný vnitřní problém, který si kompenzuje na okolí.
Upřímně, nikdy jsem nebyla typ človkěa, který by se pořádně znal se všema spolužákama. Na našem oboru (polský jazyk a literatura) nás ale bylo jenom pár, postupně někteří odpadávali, takže jsme se v ročníku znali docela dobře. Moji spolužáci se ale znali dobře i s jinými studenty oboru, mladšími nebo staršími. Bylo to dané několika faktory, hlavně i tím, že mnoho těchto studentů vycházelo z polské menšiny. Starší kolegové pak často po složení magisterských státnic šli studovat dál, a tak se nejspíš stalo, že jsme měli s našími učiteli spíše kamarádské vztahy. Relace mezi studenty a učitely byly tak často dost uvolněné, což mohlo být občas na škodu. Výsledkem pak bylo, že jsme, bohužel, opravdu některé předměty splnili takřka zadarmo. Přesto to nebylo nikdy pravidlem a tyto lehčí předměty prostě jen kompenzovaly ty těžší. Na příklad v magisterských studiích jsem měla tři opravdu těžké zkoušky. Slovanské literatury - kdy jsem musela znát nejen polskou či slovenskou a ruskou, ale také ukrajinskou, běloruskou, bulharkosu atd. Když si vzpoměnu, jak krkolomně a nezorganizovaně jsme absolvovali pár přednášek a týden před zápočťákem jsme se dozvěděli, kolik knížek musíme ke zkoušce přečíct, nejeden z nás měl sebevražedné sklony. Ale dali sme to. Někteří sice dodnes nechápou jakým zázrakem (já jsem měla opravdu štěstí, že se mě profesor Pospíšil ptal na věci, které jsem uměla a že je to typ kantora, který vyžaduje po studentech samostatné myšlení). Další byly i slovanské jazyky a staroslověnština, kterou jsem napoprvé nedala, ale pak jsem se natolik učila, že jsem si přečetla i živtopis Cyrila a s profákem jsme pak dokonce diskutovali o ostatcích sv. Klemense.
Jinak řečeno, už zhruba od prváku mi bylo jasné, že na vysoké škole to funguje jako všude jinde - jsou předměty, které člověka baví, předměty, na které ma alergii, předměty, které dostane jen za účast a předměty, u kterých se může nevím jak šprtat a stejně pak bude záležet spíše na štěstí. Nikdy jsem si také nedělala žádné iluze i vyučujících. Někteří doktorandi se dostali na tato studia opravdu levou zadní skoro jen proto, aby na těch studiích vůbec někdo byl. Mnozí z ních pak dělali že studují, brali granty za nic, absenčně vyučovali předměty (jink řečeno, výuka se nekoná, na konci semestru pošlete esej), ale měli status studenta, což využívali v práci.
Další samostatnou kapitolou pak byli studenti ze zahraničí. Větsina z nich přijela na semestr na bohemistiku, dali si pár předmětu z polonistiky a zůstali pak ještě další semestry. Někteří z ních proto, že si Česko zamilovali (viz. nekonečné opěvování smaženého sýru s hranolkama), někteří si našli přátele, jiní prostě byli natolik kosmopolitní, že už se domu po dobu studia vracet nechtěli a samozřejmě některým studia na MU vyhovovaly. V neposední řadě se počítalo tučné stipendium. Nevím, který z těchto důvod měl člověk, kterého se tento článek týka a upřímně řečeno ho ani nechci vědět. Faktem ale je, že ten člověk u nás byl, přišel, studoval, učil a pak způsobil mnoha lidem vředy žaludku. Nebo přinejměnším rozdrásané nervy (a to i mě).
Nevím přesně jak ta věc začala, protože, jak jsme již psala, nebyla jsem zrovna typ člověka, co by se s lidma ze školy hodně bratříčkoval (až na pár blízkých přátel). A možná, že kdyby tohle teď četl, tak mě, stejně jako všechny ostaní, co se postavili proti němu, označí za rozmazlenou, skorumpovanou, řiťolezeckou, namyšlenou krávu a kurvu. Proto mu chci hned na začátku vzkázat, že jsem nikdy nebyla na ničí straně, ale za názor který mám může on sám mimo jiné i proto, kolik nervů jsem kvůli němu během státnic měla.

Na první pohled to byl člověk tichý, kterému jsem akorát řekla "čau". Jednou jsem s ním seděla na chodbě a vykládala si o všem možném. Můj názor na něj byl naprosto neutrální - byl mi prostě ukradený, stejně jako spousta jiných lidí, které jsem na škole potkávala. Co jsem se ale dozvídala pak (a to podotýkam nevycházelo z žádných keců a la "jedna paní povídala" mám to přímo od zdroje - jeho webu), nestačila jsem se divit. Moc jsem nepochopila jeho první problém, ale tuším to začalo tím, že si na fórech IS MU dovolil kritizovat fotografie dělané pro ISIC. No, tyto slova si mohl odpustit, protože stejně sám musel zažít prostředí, v jakém se fotky dělají. Na FB dokonce existuje skupina nazvaná "Mám nejhorší fotku na ISu". I když jsem si já myslela, že na te své vypadám hrozně, zjistila jsem, že je to slabota. Tím ale vznikl vlastně celý spor, protože adminům se jeho kritika nelíbila. Bohužel není IS veřejné místo, jako třeba diskuze pod iDnes, kde si vážně každý idiot může psát co chce. U ISu existují pravidla, které on prušil. Jak mu bylo následně i dokázano, stahoval dotyčné fotky, což se nesmí. Dle mého šlo čistě o to, že se nejspíš pobavením nad těmito fotkami chtěl s někým podělit, a tak je stáhl nebo někomu poslala odkaz. Tohle se ale bohužel nesmí a bohužel neznalost neomlouvá. Takhle vlastně začal spor mezi DS a naší školou. Následně se k tomu přidalo nehezké chování, které se projevovalo během přednášek. DS učil polštinu pro ekonomickou sféru a také se staral o knihovnu. Několika lidem na vedoucí pozici se nelíbilo jeho chování, bohužel já sama nevím, o co tenkrát šlo. To jsem si přečtla až později na stránkách DS. Vím jen, že ačkoli si o něktrých lidech myslím svoje, dělají svou práci dobře a rozhodně to není nějaká mafiánská banda, který by jen tak nevinného člověka poslala do vězení. Proto jsem se po čase, kdy jsem nebyla na ničí straně, začala přiklánět ke straně kantorů a začala věřit tomu, že DS je otravná moucha s pochroumaným egem. Podle jeho slov a výkladu prostě chtěl po slečně, která nesplnila absenci po zápočet, chtěl vypracovat esej navíc, aby předmět absolvovt mohla. Slečna to dělat nechtěla, bůhvíproč. Podle slov DS ale daná slečna byla milenkou našeho asistenta, a tak si to mohla dovolit a prošlo ji to. Už v ten moment jsem se zarazila. Když jsem pak četla dál, nestačila jsem se divit. Našeho asistenta DS označil za domnělého donchuána oboru a pokud jste chtěli u něj dostat zápočet, museli jste mu minimálně v kabinetu provádět blow job. Abyste si to představili, náš asistent, ačkoli samozřejmě kvalifikovaný, je obrazem dosti slizkého a odporného jedince. Má skoro oranžové vlasy, dost neforemnou postavu, rozlitý pupkáč a dokonce jednu nohu kratší. Samozřejmě toho pána nechci nijak urážet, každý máme nějaké nedostatky, ale než bych se měla tohoto člvověka na nějakých intimních místech dotknout, nejspíš bych se poblila a za zápočet by mi to určitě nestálo. Najednou byl ale náš asistent jakýsi macho s harémem plným hloupých studentek, které mají bohaté rodiče a jsou zvyklé na to, že si můžou díky krásným očím či nějakému tomu menšímu sexuálnímu aktu v kabinetě úplně krásné udělat vysokou školu. Tedy, nejspíš to tak někde funguje. U nás ale ne. Z několika důvodů. Nejen, že asistent vypadá jak vypadá, ale vedoucí našeho oboru je - světe div se - gay.
Celý příběh pokračoval. DS se chtěl hlásit na doktorantská studia. To mu nevyšlo. Podle jeho slov prý proto, že komise byla banda arogantních a namyšlených pseudovědců, kteří ho ponižovali a vysmívali se jemu, jeho zájmům a jeho minulé škole (to jsem vážně už vyvalila oči a nevěřila jsem tomu). Tady si posvítil především na našeho vedoucího. Označil ho za kariéristu, který jen čekal na to, až prof. Ludvík Štěpán zemře (o jeho smrti jsem tady už parkárt psala), aby mohl převzít kontrolu nad... nad čím vlastně? Polonistika je obor velice malý a v podstatě nijak prestižní. Nejvíc pak DS dožral fakt, že během přijímací komise mu pan doktor řekl, že pokud chce dělat česko-polské slovníky, musí znát staroslověnštinu. Taková hloupost! Taková drzost! Hlásal DS a nemohl pochopit, jak může po něm někdo vůbec chtít aby znál základy dvou jazyků, kterým se chce věnovat na doktorandské úrovni.
Pokud byste si přečetli pečlivě stránky DS, dojdte k jednomu závěru - jedná se o člověka velice zakomplexovaného a frustrovaného. Sprostě bych řekla, že by si potřeboval vrznout, problémy však spočívají mnohem hlubějí. Díky tomu, že se tam hezky obnažuje můžeme vědět, že má velice nestabilní rodinné prostředí. Jeho matka se rozvedla s jeho otcem po tom, co si našla práci v Německu a prý otce oškubala. Holt už asi nechtěla být za domácí puťku, která se stará o dva nevděčné a neschopné chlapíky - samozřejmě ale byla označená svým synem za zlatokopku a kurvu. Nyní žije sám s otcem, který má tuším invalidní důchod 5 tisíc měsíčne. Víte, ono v Polsku jsou sociální dávky opravu mizerné, mnohem horší než u nás (a to si někteří myslí, že u nás je bída). Pořád si stěžuje na to, že z toho oba musí vyžít, ale ani jednou jsem si u něj nepřečetla, žeby si snažil najít práci - alespoň manuální. Zatím jen sedí u počítače a fňuká.
Ale abych se vrátila k příběhu.
Po tom, co neudělal přijímačky na doktorská studia se mu také rozpadl sen o vlastní živnosti - chtěl dostat dotaci, aby mohl psát a prodávat vlastní česko-polské slovníky, zaměřené především na terminologii. Takové slovníky by jistě měly úspěch, je jich totiž opravdu nedostatek. DS však svoje neúspěchy začal házet na naší školu. Začal dopodrobna rozebírat každého kantora - o asistentovi jsem již psala, dále pak byla naše extérní pracovnice (moje pozdější veducí diplomky), ktoru označil za jeblou čarodějnící, co si bůviproč myslí, že je umělkyně (je to známá básnířka, překladatelka, mimo jiné Nohavicových textů, autorka hry Těšinské nebe, dramaturgyně v těšínském divadle, spoluzakladatelka literární skupiny Avion atd.), naší lektorku označil za blbou idealistku, která chodi s nosem nahoru a myslí si, že je neodolatená (úroveň vyučování polské konverzace od dob minulé lektorky, kvůli které mnoho studentu studia zanechalo, pozvedla o 100%) a našeho vedoucího oboru - za zbabělce, manipulátora, cholerika, smrada, svini a kdovíco ještě. U tohodle jsem nevěřila tomu, co čtu.
Víte, pan vedoucí má jistě své mouchy. Ale je to velice trpělivý kantor, který má schopnost vytáhnout i z největšího blba informace a znalosti. Jednou se mi stalo, že jsme měli ústní zkoušku z jazykovědy a on přišel šíleně nasraný. Řval na celou chodbu, že jsme neschopní a že on tady nebude všechno dělat sám. Upřímně, neznám víc flegmatického člověka než je on a když nad tím teď přemýšlím, bylo to asi v době kdy tyhle problémy začaly. Přesto si ale svůj vztek dále u žkoušky nevybíjel a já dostala krásné A. Když jsme pak přišli na písemné státníce a viděli, že DS stojí pod dveřmi fakulty, tak pan doktor řekl akorát - no co já s ním mám dělat, no? Takže mi tyhle věci prostě nedávaly smysl.
Jenomže on DS sám o sobě smysl vůbec nedává. Po tom, co se mu posral život (rozvod rodičů, život bez prostředků, dotací a práce, život bez budoucnosti) nebylo vlastně nic jednoduššího než najít viníka - a volba padla na náš obor. Bylo to v době, kdy jsem se už připravovala na státnice. Začal prostě dělat problémy. Možná by se to v jistém smyslu dalo označit i za stalking, nevím. Každopádně, začal otravovat profesory, nechával pod dveřma kabinetu hovna, výbušniny, zalepil zámky u dvěří na fakultě, ničil tabulky a všude psal "akdemická mafie", panu doktorovi posílal vulgární maily, sms-ky, vyhledával ho. Samozřejmě by asi úplně každého nenapadlo, že to dělá právě on, kdyby ne jeho stránky. Tam každy den psal o svých frustracích a o tom, jak se panu doktorovi i ostatnim pomstí. Nebyla to prázdná slova, šel z toho strach. Pořád psal o tom, že si ho na škole všichni zapamatují - že se stane legendou. A ze se všem pomstí za to, jak mu zkazili život. My, kterým chybělo jen pár dnů do státnic, jsme měli samozřejmě nervy v kýblu. Ono totiž státnice byly nejlepším dnem, kdy byli všichni kantoři pospolu a také hodně studentů. A o něm bylo už dávno dobře známo, že je hodně agresivní.
Chápete, MU je velká škola, ale náš obor je malý, proto se tam taková osoba jen tak neztratí. Přesto to zasahovalo už i do katedry slavistiky, dokonce děkanátu. Kdyby se ho chtěli vážně zbavit už na začátku, nebyl by to problém. Ale proč by to dělali? Byl to jen melý studentík, který nic neznamenal. On si to však vzal osobně.
A ejhle - co se nestalo. Kantorům došla trpělivost, začali šířit poplašnou zpávu, ať si dáváme pozor. A hlavně to nahlásili na policii. Jakmile to DS zjistil, ihned obrátil karty. Vymazal z webu ty části, které byly vyloženě agresivní a najednou začal tvrdit, že on je oběť - že byl chudáček student, na kterém se vyžívala akademická mafie, zničila ho, ponížila ho a chtěla se ho zbavit. Kritizoval kantory, hlavně pana doktora, že o něm šíří lži a že ho označují za teroristu, přitom on už dávno na svých stránkách psal až neuvěřitelné pomluvy.
V den státnic byl naštěstí klid a chlapec se trochu pobál a zmizel do Polska. Na čas. Mezitím se už ale rozběhlo vyšetřování ve věci poškozování majetku školy a vyhrožování. Mezi svědky byli hlavně kantoři, ale i studenti, hlavně moje kamarádka, která z toho všeho byla pak dost špatná. Víte, ono zas o tolik nešlo, vzniklá škoda se pohybovala kolem 15 či 20 tisic, nebyly to milióny. Ale všichni už ho měli plné zuby a vadilo jim, jak je všude veřejně osočuje, viní je za jeho vlastní neschopnost a že prostě nemají klid.
Nakonec se věc dostala k soudu. DS dále tvrdil, že nic z toho neudělal, i když ho pár lidí údajně vidělo. Celou dobu nadával na české soudy, že se jim nedá věřit, že jsou skorumpované, že je to fraška a že vůbec nemá cenu se jakkoli bránit, protože výsledek je předem jasný. Soud se táhl několik měsíců a rozsudek padl 27.6. 5 měsíců vězení, dalších 18 podmínka plus tuším zákaz vstupu do ČR. Chlapec tvrdí, že se odvolá, což nejsíš udělá. Bohužel pro něj vše nasvědčuje proti němu, on si totiž neuvědomuje, že vše co na svých stánkách napsal, píše a ještě napíše, svědčí proti němu. Jeho poslední příspěvek končí slovy: "Raději zemřu, než bych měl jít do vězení za něco, co jsem neudělal. Ale nezemřu sám."

Dala bych sem jeho stránky, ale jsou psané polsky, takže by z toho stejně většina lidí nic neměla.
Chci říct ale několik věcí. Sama jsem zažila, že někteří kantoři umí být svině. Zažila jsem, jak se jeden den kamarádičkují a druhý vám podkopou nohy. Ale co vám zbývá? Prostě zatnete zuby a jdete dá. Život vám určitě připraví ještě mnoho zkoušek a to, že vám někdo nedá napoprvé zápočet ještě nic není. DS si často stěžoval na pseudovědecké metody i schopnosti našeho oboru. Nelíbilo se mu, že byla u nás výuka vedena tak, že se studenti museli šprtat místo toho, aby používali vlastní mozek (jinak řečeno, jemu se šprtat nechtělo a pak se divil, že to neudělal). Můžu kategoricky namítnout, že to nebyla pravda. Jistě, pan prof. Štěpán po nás chtěl znát zpaměti všechny možné životopisy spisovatelů, což nám občas připadalo otravné, ale polská literatura bylo naše hlavní zaměření, a tak snad bylo samozřejmé, že to máme vědět. Některé věci u jazykovědy či staroslověnštiny bylo jako učení se fyziky. Pokud jste to nepochopili, holt jste se to museli naučit zpaměti. My jsme přece nestudovali jakýsi nekonkrétní obor, kde jsme si mohli vybrat, co budeme umět zpaměti a na co příjdeme sami. Studovali jsme konkrétně zaměřený obor, po jehož vystudování jsme měli být odborníky v dané problematice. A stejně tak, jak se student chémie musel naučit vzorečky, i my jsme museli znát zpaměti pravidla (a divili byste se, kolik se v jazykovědě, která hodně souvisí s logikou, používá vzorečků). Stejně tak jsem ale jednou udělala zkušku právě jen díky tomu, že umím sama myslet - profesor se mě zeptal, proč by napsání knihy Pouští a pralesem bylo v dnešní době nekorektní. Tohle nikde v učebnicích nenajdete, na tohle musíte přijít sami.
Stalo se, že jsem nějakou známku či zápočet dostala lehce. Ale takhle to prostě je. Někdy to jde, někdy ne. Každému jde něco jiného. Ale nelíbilo se mi, jak DS o mé kamarádce, která proti němu svědčila, napsal, že je skorumpovaná a narážel na to, že chvíli po tom svědectví dostala z bakalářské práce za A a udělala státnice. Napsal to nejspíš i proto, že jejím veducím byl náš oborový casanova. To, že kamarádka už dělala ty státnice dva roky tomu, jenomže kvůli tomu, že dělala dvouobor, který pak zrušila, musela tyto státníce absolvovat znova, což byla pro ni další zátěž (bakalářku musela taky rozšířít), mu jaksi uniklo.
Já osobně jsem na škole nikdy nic zadarmo nedostala. A už vůbec ne Mgr. titul. Stálo mě to hodně nervů a samozřejmě práce. Psala jsem na téma, které ještě nikdy nebylo takto zpracováno, musela jsem hledat po všech čertech články v časopisech, protože monografie de facto neexistovala. Byly to hodiny hledání alepsoň krátkého textu, seřazování a sepisování tak, aby ty kapitoly vůbec dávaly smysl.
Podstata toho, co se zrodilo v mysli DS ale nespíš spočívá právě v tom, jaké vztahy mezi učiteli a studenti na našem oboru panují. Nevím, jestli si to dost lidí uvědomuje, ale to, že jsme měli vztahy přátelské, občas vyloženě kamarádské (já si se svou veducí už dávno tykala), nejspíš způsobilo zrod paranoie v hlavě DS. Najednou se kvůli tomu z polonistiky stal obor, kde studenti (hlavně studentky) dostávají dobré známky za sex s učiteli (opakuji znovu, jeden ze dvou osočovaných je kulhající kreatura a druhý je gay).
Nevím, jestli si to DS někdy přečte, ale pokud ano, předpokládám, že se rozzuří, dostane další ze svých záchvatu a nařkne mě kdoví z čeho. Možná mi i smaže blog, jelikož jak říká, je expert na všelijaké věci kolem internetu. Takže, kdybyste jednoho dne sem přišli a tento blog už nebyl, znamená to, že další chudáček neumí řešit svoje problémy jako chlap.
Celý tento příběh mě fascinuje. Ten člověk je úplně normálně nemocný a mi je ho líto. Je paranoidní, frustrovaný a zakomplexovaný, podle toho co píše bych se nedivila i nějaké té schizofrenii. Nemluvě o tom, že se chlapec asi až moc kouká na americké kriminální seriály. Fascinuje mě absurdita jeho jednání, ale samozřejme i to, že se kvůli takové prkotině ta věc dostala před soud.
 


Komentáře

1 Elysia Elysia | Web | 1. července 2011 v 14:33 | Reagovat

tak to je teda sila, jsou lide vztahovacni, sebestredni a neumejici prijimat kritiku, ale tohle uz je fakt moc, tenhle uz by se mel opravdu bud zavrit nebo lecit. doufam, ze to jeho "nezemru sam" bylo vyplozeno jen z nahleho privalu vzteku a nemyslel to vazne a pokud je opravdu az tak vysinutej ze to vazne myslel, ze mu v tom vcas nekdo zabrani
taky znam pribeh jednoho takovyho cloveka, co se pomatl a vyhrozuje smrti nekolika lidem, jen proto ze neuznavali jeho "super" napady. nejhorsi asi je, ze fakt nikdy nevis ceho vseho by byl doopravdy schopen..

2 onni onni | Web | 1. července 2011 v 17:45 | Reagovat

[1]: to je prave to, clovek takove veci vidi v blbych serialech, jeste vsude kolem sebe slysi, ze je to blbost, ze by se to v realu nemohlo stat (viz i blby pripad stalkingu v serialu Ulice), ale jak neco takoveho zazije, tak otevre oci. Pak si uvedomi, ze nektery lidi jsou fakt kreteni a ze jejich system premysleni proste hranici se silenstvim.. no jsem zvedava kam az se to nakonec potahne..

3 Děs Děs | 28. července 2011 v 18:45 | Reagovat

O DS máš naprostou pravdu, ale nechápu, jak můžeš napsat něco tak nechutného o zmíněných učitelích. Trocha slušnosti by neuškodila. Připomínáš mi tím sama DS. Dosti odporné.

4 onni onni | Web | 28. července 2011 v 21:09 | Reagovat

[3]: neco "nechutneho" jsem napsala pouze o jednom z techto ucitelu a neni to nic odporneho, je to realita, protoze ten clovek vypada tak jak vypada, navic z kontextu daneho clanku to ma i smysl, nemelo to nikoho urazet, jen poukazat na to, ze zmineny clovek ma k don chuanovi opravdu velmi daleko. Nebo bych snad mela napsat, ze je to Brad Pitt? Nemluve o tom, ze tento clovek mi nikdy sympaticky nebyl a mam k tomu sve duvody. A pokud vim a umim cist vlastni clanky, o dalsich profesorech jsem se vyjadrila pozitivne.
"Připomínáš mi tím sama DS." - dosti omezene pojeti a pristup. Takze odted kdokoli, kdo rekne neco nepekneho o cloveku, ktereho zrovna nemusi, se chova jako DS?:D zajimave.. no, jeste ze jsem z te skoly uz vypadla, fakt :)

5 :-) :-) | 18. října 2011 v 20:58 | Reagovat

Ono je to dost dobře, žes vypadla, také jsme rádi, že tam nemáme namyšlené "krasavice" :) Pa

6 onni onni | Web | 19. října 2011 v 16:59 | Reagovat

[5]: njn, to je fakt, ze pro lidi s tvym pristupem musi byt dost znicujici mit v blizkosti lidi jako jsem ja, predpokladam ze ti to musi trhat zily a nemuzes se dockat, az mi to takhle podobne, hezky anonymne, nandas, ze :D

7 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 2:28 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

8 Lenka Lenka | E-mail | Web | 16. února 2013 v 13:49 | Reagovat

To je tedy fakt síla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama