Křesťanství vs. Islám. Nebo to vlastně vyjde nastejno?

19. července 2011 v 12:30 | onni |  Každodennost
Je to pár let, co se mezi mými různými zájmy objevila historie křesťanství. Možná to souviselo nějak s tím, že jsme na škole měli staroslověnštinu, ale faktem je, že, ačkoli nejsem nějak výrazně praktikující katolik, stále dokola se omývající nadávky na křestanskou víru a církev (a bohužel mezi těmito dvěma světy vidí málokdo rozdíl) mi lezly na nervy a tak nějak podvědomě jsem měla tendenci ji obhajovat. Samozřejmě, než jsem i toto vzdala, stejně jak jsem po čase vzdala chuť přesvědčovat lidi o tom, že gothika je hlavně o hudbě.
Zajímalo mě to ale i z jiného hlediska - islám. Těžko říct, cd jaké míry jsou momentálni multikulturální tendence přínosné a do jaké opravdu hodně nebezpečné. Rozhodně mě ale islám zajímal vždycky v poměru ke křesťanství, a to hlavně proto, že mnoho antiislamských názorů vychází z předpokladu, že my tady máme svou křesťanskou kulturu, do které nam nikdo nebude kafrat. Samozřejmě se vždy objevilo pár dalších diskutéru, kteří naopak tvrdili, že naším základem je pohanské sblížení s přírdou, nikoli cirkev, která vraždila a ničila na co přišla.
Chtěla bych říct, že nesouhlasím s ani jedním výše uvedeným postojem. Jistě, církev napáchala mnoho zla, ovšem nevidím sebemenší důvd se v tom pitvat x století po tom, navíc v době, kdy církev (snad ještě) nese odkazy Jana Pavla II a celkově se snaží vcházet do moderního světa (rádá používám příklad pizitivního postoje vůči možnosti existence mimozemského života). Na druhou stranu také musím podotknout, že jsme pozůstatkem spíše řecko-římské kultury, hlavně se to tedy odráží v politice. O to ale nejde. Já totiž, díky tomu, že jsem si v té době mého zájmu přečetla mnoho různých knih a taky jsem měla možnost přečíst si nějaké staré dokumenty z doby, kdy sem přišli Cyril a Metoděj, vím, že rozdíl, mezi středověkým křesťanstvím a součásným islámem je dost minimální. Upozorňuji, že pálení čarodějnic nemá primárně se středověkem moc společného, kniha Malleus Maleficarum byla sepsána v době, kdy na příklad v Itálii již dávno panovala rozkvětlá renesance a inkvizice svá největši zvěrstva páchala až v baroku, ba dokonce osvícení, na příklad ve Španělsku a primárně to byla státní instituce, nikoli křesťanská (ale samozřejmě uznávám, že mnoho zlého napáchala i dřív a jinde). Chtěla bych spíše upozornit na jinou věc. Šiření křesťanství v západoslovanských kulturach mělo především politické učely, vládci se chtěli vyhnout nájezdům a zabírání územi ze stran silnějších západních sousedů, pro které bylo křesťanství jen záminkou. Proto velkomoravští vládci pozvali dvojici zoblasti starobulharské (pro zajímavost, staroslověnstině se někdy říká také starobulharština, protože právě v této oblasti podle nalezených dokumentů tento jazyk vznikal a vznikaly i první písemné památky), kteří mluvili podobným jazykem a mimo jiné jim dal az úkol stvořit cirkevní jazyk, kterému by místní lidé rozuměli. V ten moment ale nastal takový, dá se říct, uřednický problem. Bylo třeba schválit překlady církevních textů do nového jazyka, kterým nebyla latina. Z textů z té doby je patrné jedno - myšlení a mentalita tehdenších křesťanů byla dost omezená. Věřili totiž, že kdyby Bůh chtěl, aby jeho texty existovaly i v jinych jazycích, než jakými byla napsaná Bible a v jakých se prováděly bohoslužby, tak by to už předem sám zařídil a používání nového cirkevního jazyka nechtěli dovolit, povařovali to prostě za nepřípustné. Ciryl a Metoděj si u římských hodnostářů nakonec sympatie získali, i díky nalezení a přivezení ostatků sv. Klementa, přesto, než vznikla i dnes v pozměnené verzi používaná církevní slovanština, nebylo to zrovna jednoduché. Proč o tom ale píši? Je jasné, že v dnešní době by podoná blbost asi nikoho nenapadla. Aby se křesťanství dobře šířilo, je jasné, že musí texty existovat ve všech možných jazycích a musí být přístupné úplně všem. Také se už odchází, alespoň u většiny křesťanskýh církví, od systematického braní biblických slov doslova. V dnešní době je jasné, že Bible je celá metaforická a lidé si z ní mají brát inspiraci pro morální hodnoty a život. Všichni také vímě, že Bible byla napsána člověkem, existují i různé studie, které mají dokázat, že ji psalo víc lidi, než je nám předkládáno. Tohle ale v islámu není. Muslimové věří, že Korán spadl z nebe Mohamedovi přímo do rukou a že Aláh mluví arabsky. Sice existují překlady Koránu a ty vznikaly už hodně dávno, ty existují ale pouze jako pomůcky a správný Muslim by měl svou víru dokazovat mimo jiné tím, že bude zpaměti odřikávat koránské texty arabsky.
Chtěla bych poukázat na jedno. Lidská mysl se vyvíjí, příroda to vymyslela tak, že nemůžeme během týdne objevit Ameriku, přijít na to, že Země se točí kolem Slunce, popsat gravitaci, vymyslet urychlovače částit a kolonizovat Mars. Proto by si měli lidé uvědomit, že stejné chyby, které kdysi dělala křesťanská církev a za které se Jan Pavel II veřejně omluvil (a bohužel, nebýt vatikánských úředníků, mezi které patříl i současný papež Ratzinger, udělal by toho mnohem víc, možná by i přestal skrývat tolik věcí, díky kterým pořád vznikají konspirační teorie mající za cíl o církví pochybovat nebo ji vyloženě očerňovat), děla nyní i islám. Rozdíl je jen v tom, že církev kdysi upalovala, kdežto islám má bomby. Ale když člověk vezme počet mrtvých lidí v středověku a dnes v poměru zalidnění země, výjde to vlastně na stejno. Křesťanství v Evropě si muselo projít mnohými staletími, než došlo tam, kde je teď. A stejně se pořád objevují fanatici, zvrhlí hodnostáři, omezenci a puritání, kteří zastíňují to dobré, co v cirkví i křesťanství je. Pokud clověk trochu zná historii a umí přemýšlet a díva se na současný stav, musí mu být jasné, že i islám zažívá renesanci. V každém státě je to jíné, ale i v Evropě vládla v Itálií renesance desítky let dříve před rokem 1492.
Nejsem zastáncem multikulturalismu v takové verzi, s jakou máme tu "čest" se každý den setkávat. Dělá to s lidí s normálním názorem rasisty, xenofoby a kdoví jak nenávistné občany. Přesto je lidská populace pověstná tím, že se u ní historie stále opakuje a nikdy se z ní nepoučí. Možná, že jednoho dne opravdu islám zavalí celou Evropu a my si budeme připadat jako kdysi utlačové pohanské národy (které ale samy o sobě kdysi taky nadělaly spíše víc škody než užitku). A za dalších pár desítek nám bude islám, v jeho vyspělejší verzi, připadat pro tuto oblast naprosto přirozený. A budeme naštvaní, že se nám sem cpe nějaka dívná, cizí víra a kultura.



Pro ty, koho by zajímal jiný pohled na věc než ten, který podávají média, doporučuji přečíst si třeba tohle http://pinc.blog.idnes.cz/c/116313/Za-co-svet-vdeci-krestanum.html nebo tohle http://berrouche.blog.idnes.cz/c/189102/Zena-v-islamu-napric-historii.html
 


Komentáře

1 Elysia Elysia | Web | 20. července 2011 v 15:05 | Reagovat

tak k tomu nemam co dodat.nejvetsi kamen urazu je opravdu v tom ze porad opakujeme chyby kterych uz se dopustil nekdo jinej a my si z toho ne a ne vzit ponauceni..blbe ale je, ze si je sem este sami zveme a nedohlednem na dusledky, ktere to pro nas muze mit..

2 onni onni | Web | 21. července 2011 v 7:26 | Reagovat

[1]: Kdyby to fungovalo tak, ze by dochazelo k prolinani kultur a kazda kultura by si z te druhe vzala to dobre (jak to treba fungovalo kdysi, ne vsude, ale z historickeho hlediska to melo i hodne pozitivnich dopadu, vsak i na gotickou architekturu mela ta arabska dost velky vliv), tak by to bylo idealni. Jenomze k idealu ma Evropska kultura daleko, ze :D
Pro me osobne je treba na islamske kulture cpajici se do Evropy prinaseni takovych zvyku, jako je zenska obrizka. Akorat, ze zenska obrizka vlastne nesouvisi primarne s islamem no.. na druhou stranu si myslim, ze to muze prinest i neco dobre, myslim ze i mnohym muslimum muze behem pobytu v Evrope leccos docvaknout no.
I kdyz tohle je mozna uz trochu utopicky nazor...

3 Elysia Elysia | Web | 21. července 2011 v 15:42 | Reagovat

[2]: ja myslim, ze by jim mohlo leccos docvaknout kdyby se proste pristehovala jedna islamska rodina sem a druha tam a byli by vic ovlivneni okolim, ale kdyz si vytvareji sve komunity a gheta ve kterych se praktcky stejne izolujou od toho "evropskeho" stylu zivota tak to moc velkej efekt mit nemuze...samozrejme nic neni jen cerne nebo bile, vsechno ma sva pro i proti, ale stejne z tohohle masoveho prilivu moc dobrej pocit nemam

4 Luccienne Luccienne | 24. srpna 2011 v 22:10 | Reagovat

O náboženství, jsem se také začala zjímat, ale až tak do hloubky ne. O takových věcech si potom můžeš povídat jen se zasvěceným, na obyčejné lidi dojem neuděláš a budou se s tebou hádat.
Já mám na Islám svůj vlastní názor, který je asi ve všech směrech neutrální. Ale lidé mají právo na svobodnou volbu, proto když se nějaká žena rozhodne žít s muslimem, je to její věc. (ve většině případů její blbost)
Církev mě upřímně nezajímá tolik, jako Islám. Je zajímavé číst zážitky žen, které cestovaly do muslimských zemích, bylo jim ubližováno, slyšely výpovědi mužů kteří zabili své ženy a dcery "ve jménu cti",setkaly se s moderními muslimy a odhalily pravou tvář Islámských institucí.
Člověk tomu neuvěří, dokud si to nepřečte.

5 Luccienne Luccienne | 24. srpna 2011 v 22:11 | Reagovat

negativní názor*  pardon moc sluníčka :D

6 onni onni | Web | 25. srpna 2011 v 8:24 | Reagovat

[4]: Jj, taky jsem uz par takovych veci cetla, prvni kniha na toto tema byla Tajemna princezna, ted to vychazi ve vsech dilech v levnych knihach pod nazvem Sultana, byla jsem sice jeste mlada a tolik jsem o tom nevedela, ale bylo to prvne co jsem cetla neco vic o zenske obrizce a od te doby mi je z tohoto tematu ponekud blivno. Multikulturalismus ma za ukol nas vsechny presvedcovat o tom, ze nic se nesmi generalizovat a ze islam je vlastne uplne v pohode, ale neni. Stejne tak, jak nebylo ve stredoveku krestnstvi v pohode a to presto ze diky klasterum vznikaly prvni knihy az po prvni nemocnice a skoly, jde o to, jaka myslenka v te doby prevladala a kdo mel v rukach moc. Proto se musi zmenit vedouci myslenka islamu a to bude jeste nejakou dobu trvat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama