Září 2011

Song for today: NiN - Dead Souls

16. září 2011 v 21:10 | onni |  Hudba
Co se stane, když náhodou začnete ve zkratce probírat různé odnože metalu? Dostanete se k tomu, že svému blízkému začnete pouštět různé písně, různé své oblíbené písně, nakonec vložíte do přehrávače DVD The 69 Eyes - Helsinki Vampires, blízky odejde domů, vy zůstanete sami, projíždíte to DVD, pak klipy na Youtube, dostanete se až k samotným počátkům totální změny vaší existence, začnete dumat, přemýšlet, na chvílí se dostanete do těch dob dávno minulých, začnete v sobě cítít návrat některých sebedestruktivních myšlenek a najednou vás zamrazí - uvědomíte si, že tohle už nikdy nechcete zažít.
Zavřela jsem tamten svět jsem za obrovskou ocelovou bránu, nechala jsem tam část sebe, kterou jsem nenáviděla, moje zlé dvojče. Dneska jsem své zlé dvojče viděla před sebou jako v zrcadle. Pořád jí vidím. Kouká na mě se šibalským úsměvem. Ona ví, že mi chybí, ale zůstane tam, nevrátí se. Nesmí...
Dnes jsem si uvědomila, proč už vlastně gothiku vůbec neposlouchám - už nikdy se nechci vrátit tam, kde jsem byla...




I saw a ghost on the highway
bleeding on the road
he said an empty heart is always
stone-cold

Time to let it go
time to let it go
and time for you to grow old...

I need something to sing about

8. září 2011 v 19:36 | onni |  Každodennost
Dny se krátí, teplota klesá, půda vlhne a na některých místech jde cítít charakteristickou vůní shnilých listů. Nj, pořádné léto trvalo všehovšudy dva týdny a nyní už se hlásí podzim. Ale už jsem si celkem zvykla na to, že žijeme v klimatu, kde toho léta moc není (a tak jsem poslední dva roky strávila půlku prázdnin u moře, což mi letos bohužel nevyšlo). A když už, tak se několik dnů prakticky nedá dýchat.
Díky za větráčky.
Začíná tedy roční období, které mám ráda ze všeho nejméně. Alespoň to tak vždycky bylo. Letos to možná bude jinak. Plánuju si pořídit pořádně teplé boty a teplý kabát, abych nemrzla už od října v práci a pochmůrná, tmavá odpoledne strávím s miláčkem v posteli nebo sama v mém velkém křesle, v TV mi poletí seriály, v ruce budu držet hrnek s čajem a budu si užívat zvláštní vůni domova, která zde býva pouze na podzim, v době, kdy se teprve rozjíždí topení a krb v obýváku se začíná teprve zahřívat. On ten podzim má vážně svoje kouzlo, když má člověk možnost si ho vychutnat. Za toho půl roku, kdy je ze mě pracující osoba, jsem si už docela oblíbila tento režim. Člověk ráno vstane, sedí osm hodin v práci, kde se občas i dobře nasměje, příjde domu a má klid. Žádné učení nebo žádné sezení na nudných přednáškách do 6 hodin večer. Jo, občas je v práci stres, který člověka vytočí, ale jakmile vyjdu z budovy směrem k autobusu, nějak na to všechno zapomínám, vypínám a nechávám toto prostředí v úplně jiném světě. A co si budeme povídat, mít k dispozici vlastní peníze, alespoň nějaké (protože se snažím hodně šetřit na byt/auto/dovolenou/whatever), na to si člověk rád zvykne. Sice jsem si pořád ještě nezvykla na všechno. Přes týden jsem v podstatě nepoužitelná a v neděli mě prakticky ven nikdo nedostane. Přeci jen to pořád ještě není tak dávno, kdy jsem byla student, chodila spát v kolik jsem chtěla, vstávala v kolik jsem chtěla a bylo mi jedno, že je zrovna noc, kdy nemůžu usnout, pač jsem mohla dřímat přes den.
Odpoledne jsem tedy spíše unavená, ale zase vím, že můžu přijít z práce, lehnout si na postel, pustit si Futuramu a nemyslet na nic. V takovém rozpoložení si člověk může užít podzim bohatě :)
A samozřejmě bych to nebyla já, kdybych už v září nevybírala dárky pod stromeček (ten pro sestru mám už od července).
Ale co, na víkend hlásí ještě návrat tepla a tak možná ještě využiju tílko a letní světřík.
Dál vybavuju svůj pokojíček věcma z IKEY, nedávno jsem si koupila nové polštáře a když si vzpomenu jak nádherně se na nich leží, bere mě spaní :D
Takže, zase jeden z kousků od Paramore a opět někdy see ya!