Leden 2012

Song for today: The Doors - The End

23. ledna 2012 v 21:17 | onni |  Hudba
Nelíbí se mi, co se teď děje. Nelíbí se mi, co slyším v TV když náhodou trefím zprávy na Nově. Už mě nebaví dokola číst to samé, nebaví mě kecy diskutéru na iDnes.cz, kteří pořád mudrují, kecají hovadiny, jednou tvrdí tohle, pak zase tohle a vlastně ani nemají pořádný názor - toť odraz české společnosti.
Je teprve leden a já mám pocit, jakoby se svět už vážně chýlil ke konci - a ono se vlastně ani pořádně ještě nic neděje.
Tohle je absurdní. Příjde mi naprosto absurdní, že kvůli nějakému kreténovi, kterej utrácí prachy za chlast se musí bát celý barák lidí exekutora a toho, že jim posbírá věci, na které ten exekutor vůbec nemá nárok. Kde to vlastně žijeme?
Příjde mi naprosto absurdní to, jakou moc mají organizace jako CPU a OSA. Platit jim za to, že si někde před pár lidma na kytaru brnkám nějaký hit? A KOMU se to vlastně platí?
Člověk se výhýva zprávám na Nově a pak jde platit šíleně drahej benzín, maj tam zprávy zrovna puštěný a člověk jenom slyši zhovadilosti jakože megaupload je uplně hnus humus unholy ilegalní činnost, která nadnárodní producentské firmy připravuje o milióny. Proč se to ksakru asi tak jmenuje hudební/filmový průmysl co? protože tam o žádné umění nejde, tvůrce dostane minimum, tvůrci je u zadku, jestli si nějaký fanoušek jeho skladbu stáhne, hlavně že se líbí.
Mám už plný zuby toho, co všechno se dá dneska nazvat novinařinou. Kdejaký blbeček s blogem, který náhovou udělal dobře SCIO testy (ano, mám na mysli i hodně konkrétních lidí) si dneska hraje na novinaře, rozumí úplně všemu, všude byl dvakrát, nebo rovnou třikrát a vůbec ho nesere že ví o dané věci vlastně hovno.
Nic není tak jednoduché jak se zdá. Vše co se děje má dvě strany.
A co když se vážně něco stane? Co když se vážně něco totálně posere? Žádné blbe proroctví, žádní Mayové, žádna změna světa - jen obyčejná světová krize, které začala bůhvíkde, ale nejde ji zastavit. Kolik ještě zůstavá na zemi protektorů? Bude nás mít vůbec ještě někdo zachránit? Bude mít vůbec ještě někdo chuť? Nebo je vážně tolik lidí tak strašně naivních, že si myslí, že nějaké jejich "andílkování" a "konstruktivníenergieování" stačí?
Občas mám všeho vážne po krk...


*nechce se mi vymýšlet titulek*

3. ledna 2012 v 19:51 | onni |  Každodennost
Takže je tady dlouho očekávaný rok 2012. Po tom co jsem si definitivně uvědomila, že neumím slavit Silvestry jsem se dostala do jakéhosi stavu dumání nad tím, co vlastně minulý rok přínesl. Bylo toho spoustu. Neskutečně.
Dodělala jsem výšku a začala pracovat. Většinu týdne teď trávím v kanceláři u počítače. Tohle jsem určitě nikdy nechtěla, ale člověk nemůže mít všechno co by chtěl. Alespoň ne hned. Hlavně jsem ráda, že jsem práci sehnala ihned po škole a je to pro mě jakási mezistanice. A mezi čím? To ještě něvím. Je třeba mít praxi, je třeba mít něco našetřeno.
A nedáno jsem také poprvé nahlas řekla, že přespříští Vánoce bych už chtěla mít dítě. Pak jsem se sama zarazila, že jsem to fakt řekla. Vážně bych to chtěla? No, minimálně bych se o něj už ráda snažila. Ale kdoví co vůbec bude za dva roky, občas mám chuť si nafackovat, že se snažím vůbec něco plánovat.
Třeba ho ani nebudu mít s kým mít. A hlavně na to asi pořád nebudou prachy, protože v dnešní době je třeba mít na dítě prachy. A to mě dost štve. Člověk utrácí kolikrát i těžké prachy za antikoncepci, postinor, kupuje si hadry, mobily, auta, hry, ale dítě si dovolit nemůže. Celou dobu co pracuju se snažím si na to něco odkládat a pak to stejně za něco uvalím. A když si člověk uvědomí, kolik dneska stojí i blba autosedačka... no nic.
No jo, tohle neni moc pozitivní první článek v novém roce. Ale nějak se mi nechce pozitivně myslet.
Přemýšelala jsem o všech těch pitomých teoriích o konci světa. Pak člověk vidí co se děje kolem, co se děje v EU a vůbec, co se děje s lidma. Pořád si jenom stěžuji, fňukaji, furt jim něco vadí. Ale stejně sedí pořád doma na zadku. Ale to se může změnit. Ti lidi můžou vstát. Ale bude to dobře? Nakonec nebudu řešit, že nemám prachy na to abych si pořídila dítě, ale nebudu ho moci mít, protože bude nějaká blbá válka.
Jo, mám strach, že bude. Netuším proč, je to nějaká prapodivná předtucha, která vychází dost možná z všelijakých masivních masáží začínajících na iDnes a na esoterických webech končících.
Můj letošní rok je ve znamení karty Anděl Vesmíru - Síla. Jak ironický komické. Na prosinec pak vychází karta Smrt - Anděl změn a Anděl kovu. No, bude to každopádně ještě dost velká prdel.
Zatím budu dál chodit každý den do práce, těšít se na jaro, šetřit nějaké peníze, možná znovu někam cestovat. A přemýšlet o tom, zda vůbec ještě budou nějaké Vánoce a zda budu na Silvestra zase ležet na posteli, koukat na TV a říkat si, že neumím vůbec slavit Silvestra.