Song for today: Nitin Sawhney - Raag

29. července 2012 v 18:02 | onni |  Hudba
Tak jo, poněkud podivná zoufalost ve mě zůstává a nevím co s ní. Jakobych momentálně žila ve dvou světech a jeden s druhým se od rána do večera pral o své prvenství. Zmítám se mezi dvěma póly. Můj starý život vs. můj nový život. Co vlastně chci? Nemám tušení, jen vím, že zpátky už se vrátit nechcu.

Obyčejné prádzninové dny prolétají jeden za druhým a já se snažím dělat úplně obyčejné věci. Snažím se vyhledávat něco, co zaměstná mou mysl. A tak jsem začala sledovat seriál Vampire Diaries, který mi při prvních několika dílech (stejně jako první díl knižní ságy) připadal poněkud debilní, ale tak nějak postupěm času začal hrát na city. Jakmile jsem zjistila, že se jedná o stejnou produkci jako u seriálu One Tree Hill (tedy CW), bylo mi jasné, proč tomu tak je. Velice sympatičtí herci, správně vybraná hudba a srdceryvné kecy o lásce.
Stejné srdceryvné kecy o lásce puberťáků, které člověk u seriálu One Tree Hill slychával pořád a bůhvipčoc jim věřil.
Najednou mi tenhle druh lásky ale začal chybět. Ačkoli sama dobře vím, že taková láska přetrvá vážně jenom v amerických seriálech. Lidé se schopnosti milovat takovýmto způsobem mají totiž dost často problémy se svým egem (ano, taky jsem je měla) a tohle nikdy nemůže dopadnout dobře.
Jednoho dne se ale spokojíte s přátelskou verzi životní lásky a tu tragickou lásku až za hrob už ve vsém životě nechcete. To ale nemění nic na to, že vám občas chybí...

Dnes mám celý den puštěný zahajovací ceremoniál ZOH 2012. Podobně povedený program jsem už dlouho neviděla a ocení ho jistě každý, který stejně jako já, má blízko k britské kultuře, předevěím te moderní a především k britské hudbě. A létající Voldemort, usměvavý Gilderoy Lockhart s doutníkem v puse či déšť slétajícíh se Marry Poppins vás jistě ohromí také. Nemluvě o tom, že úvodní část je dokonale vykreslena pomocí hudby Ricka Smithe a Karla Hydea. No a jak byla předvedena punkova kultura - AMAZING!

Kromě toho mě posledně trochu chytl asian chillout. Ani nevím, jak jsem se k němu dostala, asi když občas sleduju Travel Channel. Pouštím si to k občasnému cvičení jógy a snažím se pomocí toho uklidnit.

Za dva týdny nejspíš vyrážím do Brna, potřebuju změnit prostředí. A to nutně. Potřebuju vidět Brno, připomenout si proč jsem ho milovala a připomenout si, proč jsem ho nenáviděla.

 


Komentáře

1 Elysia Elysia | 8. září 2012 v 0:13 | Reagovat

boze, to neni mozny! ja mam fakt pocit podivne spriznenosti vzdycky, kdyz tu neco ctu! cetla jsem sice tenhle clanek kratce pote, co jsi ho napsala, ale nemela jsem cas na komentar, ted ten cas trochu mam, tak koukam co je novyho a cetla jsem ho znova a dostal zas jinej rozmer, protoze jsem zrovna v jinem rozpolozeni nez jsem byla predtim...respektive to rozpolceni mezi dvema svety alias "starym a novym" zivotem vnimam celou dobu, co jsem se na tu novou cestu pomalu vydala, ale momentalne si sama v sobe resim taky tu otazku ruznych druhu lasky a nevim jak se s tim vyporadat..skoda, ze nebydlime bliz, rada bych te pozvala na kafe:)

2 onni onni | Web | 11. září 2012 v 11:04 | Reagovat

[1]: Hej! vis ze me tohle uz taky davno nekolikrat napadlo! ze je skoda, ze bydlis takovou streku, ze bychom si urcite fajne pokecaly.. me to napadlo nedavno hlavne v souvisloti s tvym clankem o materstvi.. ale tak ono to bude asi hlavne tim, ze mame podobne obdobi zivota, skoncena skola, nova prace, relativne cerstvy vztah.. a obe jsme asi v podobnou dobu zacaly byt tzv. dospele :)
co se te lasky tyce, ja nakonec stejne dosla k zaveru, ze jsem rada za to co mam protoze jsem ZASE dosla k zaveru, ze laska o ktere tady pisu je proste jen takova iluze, kor kdyz se zpetne divam na sve stare vztahy.. ale on clovek ma proste obcas tendenci premyslet o tom, zda to, co ma, je to co proste chce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama