Říjen 2012

Nevolila jsem - ježišmarjá, no a?

16. října 2012 v 15:50 | onni |  Každodennost
Letos poprvé, ano, opravdu poprvé od doby co jsem překročila osmnáctku, jsem nešla volit. Kolik voleb jsem se zúčastnila ani nevím, ale za těch 8 let to už asi pár bylo. Letos jsem nešla.

A teď, světe div se - ono se nic nestalo! Žádná krizovka! Volby dopadly tak, jak dopadnou vždycky, vůbec mě nepřekvapily, vůbec mě nevzrušily. Jediné, co to ve mě vyvolalo byl pocit, že lidé jsou prostě hloupí a zapomínají - tak ať.

A teď, proč jsem nešla volit? Za A - protože se mi nechtělo, a za B - proto, že vlastně nebylo koho. Leivici nevolím, pravice ztratila moje sympatie už dávno, z malých stran chytám kopřivku a už vidím, jak se cpou do parlamentu a pak se akorát tak mezi sebou nebo s velkými partiemi akorát žerou. Slyšela jsem něco o tom, že by po novém roce měly být předčasné volby a říkala jsem si, že bych snad i z recese volila Piráty. Když jsem ale viděla, co jsou v téhle straně za lidi - proboha co to je???
Čověk po celou dobu, co trochu sleduje politiku, je v podstatě tak torchu mimo ní. Politiky vidí akorát v TV, občas, pokud má to štěstí či smůlu, na nějakém meetingu. Jenomže, co když se stane, když nějaká osoba, kterou čistě náhodou znáte, začně do nějaké té strany patřit, začnete poznávat další a další lidi, co tam patří, najednou se začnete ptát sami sebe - opravdu je takhle republika až tak v hájí? Jo, je. Protože když se lidé jako TITO nebo TITO začnou cpát do skupiny, která by nám nedejbože jednoho dne měla vládnout - tohle už není na kopřivku, tohle už je na blití.

Ne, ne, ne, a zase ne. Všechno je špatně, velké strany, malé strany. Chm, no a?

Od jisté doby se o politiku zajímám vážně jen okrajově, pokud se mi už zadaří a slyším, nebo se snad účastním nějaké diskuse na toto téma, většinou to dopadně hádkou. Všechny to štve a všechny štvě, že s tím nemůžou nic udělat. Protože vážně nic nemůžou, tohle je fakt, se kterým bychom se měli všichni smířit. Společnost je jak živý organismus se svou vlastní historií, a historie se stále opakuje. Jendou chceme tohle, zjistíme, že že to vlastně špatně, tak chceme něco opačného, ale pak zjistíme, že je to zase špatně.

Hraju hry, učím se vařít, občas maluju, občas cvičím, už plánuju co komu koupím pod stromeček. A nakupuju. Hodně. Oblečení, kosmetiku, CDčka, knihy, dárky, jídlo, speciality, nábytek a doplňky, novou ledničku, novou LCD TV, utrácím za benzín. Můžu si dovolit dovolenou. Nemám dluhy, dokonce mám ještě něco naspořeno. Je mi 26 let, mám vysokoškolský titul, víc jak rok stabilní (zaklepat) prácí, skvělý vztah, bydlím ve vlastním. Takže ta současná situace asi nebude zas tak hrozná...

Jistě, je něco, z čeho mám momentálně velký vztah a štve mě to o to víc, že bych to vlastně hodně chtěla - že otěhotním.

Chm, no a?

Tak prostě děláme něco proto, abychom to dítě neměli. A kdybychom ho měli - lidé měli dítě už i v horším období než je tohle a upřímně, nervujou mě teda jiné věci - třeba těhotenstív s lékama, které beru, porod, moje chronická nespavost a hlavně - že moje dítě bude idiot :D A třeba děti vůbec nemůžu mít a strachuju se úplně zbytečně.

A ty předčasné volby? Jo, to už asi půjdu. Koho ale budu volit, to netuším, možná toho, u koho by se dalo očekávat, že zvedne mateřskou, co já vím. Stejně za pár let příjde zase někdo jinej, kdo to zase změní, tak proč to vůbec řešit. Navíc, kdybych tolik já sama neutrácela za totální prkotiny, které prostě nepotřebuju, už dávno mám našetřeno na tři výbavičky :D

Song for today: Ramones - My Brain Is Hanging Upside Down

6. října 2012 v 10:00 | onni |  Hudba
Měsíc utekl jako voda a dny mi splývají snad ještě víc než kdykoli předtím. Ale nějak mi to nevadí. Každý den je zajímavý jen tím, že je v jistém smyslu nový.
Měsíc v novém býtě, v nové posteli, v nově vymalovaném obyváku, s novou 40-palcovou TV, s novou ledničkou, kde mám prostě jen to, co mám ráda ja.
Víte co je na vlastním bydlení nejlepší? Pravě to - máte svou ledničku, svoje poličky v koupelně, svůj koš na špinavé prádlo. Nikdy jsem nevěděla, že mam TOLIK oblečení :D Když jsem byldela doma, kde nás bylo 5, měla jsem pořád prázdnou skříň, protože půlka věcí byla někde merzi košem a pračkou, půlka pak někde mezi vypranýma hadrama. A nějaká podivuhodná část zase ve skříní me sestry, mamky, dokonce i bráchy :D Teď jsem měsíc ve vlastním, mám plno vypraného oblečení na žehlení, plný koš a STEJNĚ mám pořád plnou skřín! Dokonce mám i dost ponožek, což teda už vůbec nechápu :D
Ach, a ta velká vana!
A víte co je úplně, ale úplně nejlepší? Každou noc jít spát s pusou od ajťáka a každé ráno se s ní i probudit :)


Za všechno můžou Poláci, tak!

3. října 2012 v 16:18 | onni |  Každodennost
Klasické období "ne, žebych neměla o čem psát, ale prostě se mi nechce". Takže, k čemu bych se tak vyjádřila? Možná by to chtělo nějaky ten polorozhořčený článeček o někom zakomplexovaném, co? Takové články člověka vždycky potěší, hlavně tedy trošičku nepřejícné čténáře, kteří se utvrdí v tom, že autor "má zase nějakej vnitřní problém" nebo "se špatně vypsal/má málo sexu/má hodně sexu/byl čerstvě vypuštěn z Bohnic" a tak.

Téma lětošního roku? Prohibice! Člověk se nejen nestačí divit, co se kolem něj děje, ale i co se děje v jeho hlavě. Dokonce i mě už napadla možnost, že cela věc s prohibicí byla spuštěná proto, že nějaka norská farmaceutická firma chtěla vyzkoušet a následně vydělat na novém léku na otravu metanolem.

V čem ale zákonitě český maličký človíček nezklame - zase za to může někdo jiný! A zase za to můžou Poláci! Ještě, že ty Poláky máme! Je jedno, že v ostřikovačích metanol nijak nepřekáží a že každý normální člověk ví, že ostřikovače se prostě nepijí a že někdo si nejspíš koupil zásobu ostřikovačů s domnělým etanolem, ale čekalo v něm na něj překvápko, jednoznačně za to může Polák! Protože v Polsku se... co vlastně?

K těmto myšlenkám mě přivedl výztižný novinový článek bývalého spolužáka politologa, který, stejně jako já teďkom, měl zoufalou potřebu si věřejně zanadávat a samozřejmě má také nějaký vnitřní problém. Pokusím se ho citovat v překladu (originál je v polštině):

Fóbie vůči všemu, co je polské, už dohnala dřívější antipolské stereotypy. Již mnohokrát jsem od svých známych slyšel, že v Polsku ještě stále jezdí na koni, ženy jsou tam využívany místo pluhu atd. Jedná známa mi řekla, že by nikdy nevzala svoje děti do Polska, jelikož se bojí, že by je ihned za hranicemi chytl zlý, ošklivý kněž a silou je donutil líbat kříž.

Bohužel, i já jsem se s podobnými názory setkala. Poláci mají všechno špatně. Je to teokratický stát bez jakéhokoli náznaku vyspělosti, lidé tam podle všeho žijí ve srubech, nutí náctileté znásilněné matky porodit nechtěné děti, zakazují sexuální výchovu, vlastně vůbec netuší co to ten sex je, proto mají ty náctileté mátky a plno nechtěně poroděných dětí. Samozrějmě mají naprosto strašné pivo, které se nedá pít, cesty, po kterých se nedá jezdit a do všeho cpou technickou sůl a kopr.

Zajímavé je, že názor Poláků na Čechy je v podstatě naprosto opačky. Dovolím si opět citovat sapolužáka, který, jak říká, když občas diskutuje s Poláky má pocit, že žije v úplně jiném státě:

Včechno v Česku je super: pivo, obchody, cesty, vlaky, marihuana. Nejvíc super jsou však Češi: tolerantní, chápající, kosmopolitní, veselí a moderní. (...) V Česku se prý vůbec nekrade, kriminalita skoro neexistuje, a Češi se v hospodách neperou, jelikož se rádi se všema kamarádičkují u pivka.

Ano, opět mohu potvrdit, v době studia jsem to zažila také. Kromě slávné, stále opakované fráze, že v ČR je nejlepší smažák, jsem toho o českém národě slyšela dost. Avšak v mnohém se to rozcházelo s mou vlastní zkušeností. Koneckonců, nemusím chodit daleko, stačí žit tam, kde žiju. Xenofobie a šovinismus tady člověk poznává už od narození. A proč máš polské jméno a příijmení? A proč chodíš do polské školy? To jako neumíš mluvit česky? A proč jsou tady všude polské nápisy, když žijeme v ČR? To, že polské národy na tomto území přebývaly dávno před českými, to, že kolikrát mluvím i píšu česky líp než průmerný obyvatel hlásící se k české národnosti, to že vícejazyčné nápisy jsou po celé Evropě v přihraniční oblasti a většině to nepřipadá divě, to už tady nikoho nezajímá. Jednou z oblíbených kratochvíli místních rádobyčechů je taky vysmívání se polskému jazyku, jako by snad tento jazyk byl něčím dívný. Svým zněním i gramatikou má blíž k staroslověnštině než tvrdá čeština, ale to taky nikoho nezajímá, proč by taky mělo. Celkem mě potěšilo, že spoluzák ve svém článku zmíňujě podobné zkušenosti z práce v Praze, ovšem tam si zase lidé často dělají srandu ze slovenského jazyka. Prý to došlo tak daleko, že se v práci Slováku začali zastávat i Maďaři. Nejsem v tom sami! To ale nemění nic na tom, že je to dle mého vrchol hulváctví.

A jaké mmá vlastně s Polákama zkušenosti já? Až na pár výjiměk dobré. V Polsku odjakživa měli to, co se u nás nedalo sehnat. V Polsku koupíte vkusnější i kvalitnější oblečení, seženete knihy i kdejakou hudbu, do Polska se dodnes jezdí nakupovat a vozí se od nich dźusy, mléčné výrobky, pečivo, i to pivo. Stačí přejít hranici a dostat se do polského Těšína (Cieszyna) a máte pocit, že jste v jiném světě. Je tam historie a kultura. Cesty jsou v tom městě sice horší, ale to je dáno strukturou a pozůstatkém špatné urbanizace. Hlavní cesty jsou však naprosto v pohodě srovnatelné s našimi, a když tak občas jedu přes D1, dá se říct, že jsou vlastně mnohem lepší. Když jedete na dovolenou do Polska, vždy poznáte něco nového a zajímavého. A zaostálost? V polských Tartách a jejich centu Zakopanem najdete na hlavní třídě kino, New Yorker, ba dokonce Mc Donald. A to vše bez toho, aniž by to narušovalo malebné horské okolí. u náv v horách dostanete maximálně párek v rohlíku a korbačíky. U polského moře si zase dáte skvělé smažené ryby. Polská jezera jsou známa nejen množstvím komárů, ale také příjemnou atmosférou a vůbec všude se dokážete nějak domluvit s lidma. Jistě, zdá se to jako idýlka, i v Polsku mají mnoho špatného, bídné sociální dávky, lékařskou pomoc a kdovíco. Jenomže když projíždíte občas nějaká polská fóra a diskuze, je celkem zajímavé, že na nich narazíte nejčastějí na větu "Nj, my umíme všichni akorát tak nadávat na to, že umíme akorát nadávat". Zdá se Vám to nějak povědomé? Ano, nespokojenost mezi občas je prostě všudypřítomná v každém státě a ne vždy to odráží reálnou situaci.

Pokud jde o náboženství v Polsku, tady je myslím jasné, že jedno blbé rádio nehlásí jednou pravdu. A ano, Poláci jsou věřící, ale o nic víc než takoví Slováci, Chorvati, Bulhaři, nebo vlastně i Rakušané či Němci. To jen malá česká pseudoateistická republička, která si hezky dál stojí upřoštěd naší krásné Evropy, je prostě plná malých krásných čecháčku, kteří jakoby nikdy neodjeli dál než do Děčína. A mimochodem, o víkendu jsem byla na svatbě na Moravě. Tolik křesťanských fanatiků jsem pokupě neviděla nikdy ani v tom Polsku.

Zdá se vám, že tady něco nehraje? Patříte mezi ty, kteří jsou toho názoru, že Polsko je akorát tak národ plný pobožných pedofilů, zlodějů a že se v Polsku ani koza nepovede? No, mě už to nepřekvapí a v podstatě ani nezajímá. Jen jsem si taky zakvákala, no.

A nemůžou ti Poláci nakonec i za globální oteplování?

Odkaz na zmíňovaný článek: http://glosludu.cz/index.php?b=134866261096&h=133404769951155512&od=0