Leden 2014

My own TAG11

23. ledna 2014 v 12:01 | onni |  Zajímavosti
Občas tak přemýšlím, proč tenhle blog ještě vůbec mám, stejně mě moc nebaví se věnovat starým rubrikám, jako jsou filmy a přídávání nových zajímavých kapel. Z toho jsem tak nějak už vyrostla asi :D takže dneska jen tak odlehčeně. V poslední době sem dost změnila druh blogů, které čtu. Jsou to blogy hlavně o kosmetice. A proč je čtu? No, nejen proto, že mě zajímá kosmetika a tak, ale hlavně tam člověk najde veskrze pozitivní články a slova, které když už nic, tak člověku nezkazí náladu. Už mě nebaví číst blogy s rádoby světovými názory, plné sebekritických pohledů, ačkoli sama takový blog mám. A možná proto už moc nepíšu, protože mě to nebaví. Neposlouchám hudbu, kterou jsem kdysi milovala a dneska mě ubíjí, nekoukám na art filmy, o kterých jsem musela pak týden vkuse přemýšlet, nekoukám na zprávy, noviny nečtu a nekoukám už moc ani na iDnes. Jo, možná jsem pro někoho povrchní, v porovnání s mým starým já, ale co. Neříkám, že mě to občas neštve, že i já sama si připadám nějak povrchní v porovnání s tím, co bylo kdysi, ale lidé se prostě mění a mě už nebaví přemýšlet nad světovými problémy, které stejně nemůžu nijak vyřešit.

Takže, když tak projíždím ty "povrchní" veselé blogy, je tam plno TAGů, tak já vyberu třeba TAG11, tedy 11 zajímavosti o autorovi blogu, které čtenáři o něm nejspíš neví. So...

1. Mám doma jednu stříbrnou medaili ze slalomu v okresním kole. Bylo mi asi 13 a je to asi jediný důkaz toho, že jsem v nějakém sportu gramotná. Narozdíl od mého bratra, který má takových medailí asi 30 :) Ačkoli jsem měla v dětství období, kdy jsem lyžování nesnášela, jelikož to pro mě byly jenom tréningy, dneska lyžování miluju a nejvíc šťásná a spokojená se cítím někde v italských alpách, když svítí sluníčko.

Resia, Italia

2. Mám silně vyvinutý čích. Cítím specifické vůně lidí, citím vůně i pachy, které jiní necítí. V praxi to znamená, že mám doma hrozně moc vonných svíček a osvěžovačů vzduchů, jsem vůči vůním strašně vybíravá. Bohužel taky ale citím smrad, jsem naprosto alergická na chlapy, kteří smrdí potem a snaží se to překrýt nevkusnou voňavkou. Nebo někdy se ani o to nesnaží. Naopak jsem trochu nahluchlá a zhoršuje se mi postupně zrak, brýle ale nenosím, protože netuším kde je mám :)

3. Miluju Itálii a vše italské. Umění, prostředí, jazyk, kraj a jídlo. Celkově jsem byla v Itálii asi 10x. Miluju pizzu a vždycky si ji v Itálii prostě dám, nejlepší jsem jedla asi v Bormiu, to byla margarita s prosciutto a mascarpone a několik metrů od Vatikánu, opět margarita s čerstvými cherry rajčaty a mozzarellou. Mým snem je bydlet v Římě, ovšem tohle je opravdu jen sen a nějak neplánuju ho někdy zrealizovat.

4. Ráda koukám na porno. Fakt. Ne žebych na něj koukala několik hodin denně a pochybně se u toho uspokojovala. Ale mám k tomu zdravý vztah. Taky občas koukám na něco trochu více obskurního, protože mě fascinuje, co všechno jsou lidé schopní co se týče sexu dělat.

5. I když jsem masožravec, mám hodně ráda vegetariánský a veganský jídla. Mám ráda tofu, tofu párky, sojový jogurty, různé ty veganské verze sladkostí. Párkrát jsem byla v Praze v indické jídelně (ta je tušim veganská) a hrozně mi tam chutnalo. Na výšce jsem chodila skoro každý den do vegetariánské jídelny Oáza a nejvíc ze všeho jsem měla ráda špagety s brokolicovou omáčkou, ještě teď se mi sbíhají sliny, když si na to vzpomenu.

6. Miluju IKEA a vše s tímto obchodním domem spojené. Mám ráda třeba švédský styl Vánoc, který znám už odmala, jelikož jsem jako malá milovala Děti z Bullerbynu. Máme v bytě opravdu hodně nábytku a doplňků z IKEA. Máme s manželem dost podobný vkus co se bytového designu týče, což je výhoda a jinde než v IKEA už prakticky nenakupujeme. Čeká nás stěhování, takže se těším, že zas budeme vybavovat :) Je mi jedno, že nekdo říká, že ten nábytek není kvalitní, já si nekupuju nábytek na 30 let, že :)

7. Když jsem byla malá, hrozně jsem se styděla a bála jsem se lidí. Mamka vždycky vykládá, jak mě nemohla ani postal koupit chleba, protože jsem se jí ptala, jak se to dělá. Já se prostě hrozně bála jakékoli interakce s lidma. A z těch nervů jsem byla vždycky popletená, jednou mě mamka poslala koupit droždí a já koupila strouhanku, nechápu, jak se mi tyhle dvě veci mohly poplést.

8. Nesnáším práce kolem baráku. Vyrostla jsem na vesnici, kde se v léte v pravé poledne když bylo asi 40°C chodilo hrabat seno nebo okopávat brambory. Taky nesnáším sekání, řezání a následné ukládání dřeva na zimu. Nesnáším sekání trávy, zametání kolem baráku, uklízení sněhu. Úplně me to deprimuje.

9. Bojím se ohně. Odjakživa ve mě vyvolávají strach filmy, kde někoho upalují a zemřít v ohní je pro mě ta nejděsivější představa smrti. Zajímavé je, že se docela bojím i hluboké vody, nemám ráda jezera a rybníky, v životě by mě už nikdo nedonutil jít se koupat do přehrady. Bojím se i moře, ačkoli k moři hrozně ráda jezdím a v hloubce třeba několika metrů, kdy je ještě videt na dno, si to hodně užívám. Taky ráda chodím plavat.

10. Mám hrozně ráda baleríny, sandály a žabky. Nemám jich doma nějak hrozně moc, protože ty, které jsou už třeba rozchozené a vytahané, vyhazuju. Ale kdybych mohla, mám jim doma stovky. Pro mě jsou to nejpohodlnější boty na světě, kór ty vietnamky. Ačkoli ze všeho nejrači chodim bosky. Jako malá jsem běhala pořád bosá, i když nebylo zrovna dvakrát teplo, byla jsem na to zvyklá. Moje babička mě učila, že abych byla zdravá, mám v létě hned po tom, co se probudim, vyběhnout bosky na orosenou trávů, chvíli takhle běhat a pak si ty nohy rychle zahřát pod peřinou. No, mamka moc ráda nebyla, když jsem pak měla v posteli plno trávy.

11. Měla jsem pár neoficálních lesbických vztahů a několikrát jsem byla do ženy hluboce zamilovaná.


Song for Today: Jason Derulo - Breathing

15. ledna 2014 v 11:28 | onni |  Hudba
Potřebuju vzduch. A potřebuju slunce.
Docela sranda, když si uvědomim, že zima vlastně ještě ani nezačala. A já mám pocit, jakoby už půl roku byl podzim. Přitom letošní podzim byl krásný. Chm, ono to bude asi něcím jiným.
Ale néé, nemám depky nebo tak, jen mám pocit, že fakt mám málo vzduchu, jako doslova. Jakobych stoupala na vysokou horu, vše kolem bylo krásné, ale já se stejně dusila.
Navíc mi příjde, že ať v bytě větrám jak větrám, nedá se vyvětrat. A je tu strašná tma. Tak aspoň, že se už zase prodlužují dny :)