My own TAG11

23. ledna 2014 v 12:01 | onni |  Zajímavosti
Občas tak přemýšlím, proč tenhle blog ještě vůbec mám, stejně mě moc nebaví se věnovat starým rubrikám, jako jsou filmy a přídávání nových zajímavých kapel. Z toho jsem tak nějak už vyrostla asi :D takže dneska jen tak odlehčeně. V poslední době sem dost změnila druh blogů, které čtu. Jsou to blogy hlavně o kosmetice. A proč je čtu? No, nejen proto, že mě zajímá kosmetika a tak, ale hlavně tam člověk najde veskrze pozitivní články a slova, které když už nic, tak člověku nezkazí náladu. Už mě nebaví číst blogy s rádoby světovými názory, plné sebekritických pohledů, ačkoli sama takový blog mám. A možná proto už moc nepíšu, protože mě to nebaví. Neposlouchám hudbu, kterou jsem kdysi milovala a dneska mě ubíjí, nekoukám na art filmy, o kterých jsem musela pak týden vkuse přemýšlet, nekoukám na zprávy, noviny nečtu a nekoukám už moc ani na iDnes. Jo, možná jsem pro někoho povrchní, v porovnání s mým starým já, ale co. Neříkám, že mě to občas neštve, že i já sama si připadám nějak povrchní v porovnání s tím, co bylo kdysi, ale lidé se prostě mění a mě už nebaví přemýšlet nad světovými problémy, které stejně nemůžu nijak vyřešit.

Takže, když tak projíždím ty "povrchní" veselé blogy, je tam plno TAGů, tak já vyberu třeba TAG11, tedy 11 zajímavosti o autorovi blogu, které čtenáři o něm nejspíš neví. So...

1. Mám doma jednu stříbrnou medaili ze slalomu v okresním kole. Bylo mi asi 13 a je to asi jediný důkaz toho, že jsem v nějakém sportu gramotná. Narozdíl od mého bratra, který má takových medailí asi 30 :) Ačkoli jsem měla v dětství období, kdy jsem lyžování nesnášela, jelikož to pro mě byly jenom tréningy, dneska lyžování miluju a nejvíc šťásná a spokojená se cítím někde v italských alpách, když svítí sluníčko.

Resia, Italia

2. Mám silně vyvinutý čích. Cítím specifické vůně lidí, citím vůně i pachy, které jiní necítí. V praxi to znamená, že mám doma hrozně moc vonných svíček a osvěžovačů vzduchů, jsem vůči vůním strašně vybíravá. Bohužel taky ale citím smrad, jsem naprosto alergická na chlapy, kteří smrdí potem a snaží se to překrýt nevkusnou voňavkou. Nebo někdy se ani o to nesnaží. Naopak jsem trochu nahluchlá a zhoršuje se mi postupně zrak, brýle ale nenosím, protože netuším kde je mám :)

3. Miluju Itálii a vše italské. Umění, prostředí, jazyk, kraj a jídlo. Celkově jsem byla v Itálii asi 10x. Miluju pizzu a vždycky si ji v Itálii prostě dám, nejlepší jsem jedla asi v Bormiu, to byla margarita s prosciutto a mascarpone a několik metrů od Vatikánu, opět margarita s čerstvými cherry rajčaty a mozzarellou. Mým snem je bydlet v Římě, ovšem tohle je opravdu jen sen a nějak neplánuju ho někdy zrealizovat.

4. Ráda koukám na porno. Fakt. Ne žebych na něj koukala několik hodin denně a pochybně se u toho uspokojovala. Ale mám k tomu zdravý vztah. Taky občas koukám na něco trochu více obskurního, protože mě fascinuje, co všechno jsou lidé schopní co se týče sexu dělat.

5. I když jsem masožravec, mám hodně ráda vegetariánský a veganský jídla. Mám ráda tofu, tofu párky, sojový jogurty, různé ty veganské verze sladkostí. Párkrát jsem byla v Praze v indické jídelně (ta je tušim veganská) a hrozně mi tam chutnalo. Na výšce jsem chodila skoro každý den do vegetariánské jídelny Oáza a nejvíc ze všeho jsem měla ráda špagety s brokolicovou omáčkou, ještě teď se mi sbíhají sliny, když si na to vzpomenu.

6. Miluju IKEA a vše s tímto obchodním domem spojené. Mám ráda třeba švédský styl Vánoc, který znám už odmala, jelikož jsem jako malá milovala Děti z Bullerbynu. Máme v bytě opravdu hodně nábytku a doplňků z IKEA. Máme s manželem dost podobný vkus co se bytového designu týče, což je výhoda a jinde než v IKEA už prakticky nenakupujeme. Čeká nás stěhování, takže se těším, že zas budeme vybavovat :) Je mi jedno, že nekdo říká, že ten nábytek není kvalitní, já si nekupuju nábytek na 30 let, že :)

7. Když jsem byla malá, hrozně jsem se styděla a bála jsem se lidí. Mamka vždycky vykládá, jak mě nemohla ani postal koupit chleba, protože jsem se jí ptala, jak se to dělá. Já se prostě hrozně bála jakékoli interakce s lidma. A z těch nervů jsem byla vždycky popletená, jednou mě mamka poslala koupit droždí a já koupila strouhanku, nechápu, jak se mi tyhle dvě veci mohly poplést.

8. Nesnáším práce kolem baráku. Vyrostla jsem na vesnici, kde se v léte v pravé poledne když bylo asi 40°C chodilo hrabat seno nebo okopávat brambory. Taky nesnáším sekání, řezání a následné ukládání dřeva na zimu. Nesnáším sekání trávy, zametání kolem baráku, uklízení sněhu. Úplně me to deprimuje.

9. Bojím se ohně. Odjakživa ve mě vyvolávají strach filmy, kde někoho upalují a zemřít v ohní je pro mě ta nejděsivější představa smrti. Zajímavé je, že se docela bojím i hluboké vody, nemám ráda jezera a rybníky, v životě by mě už nikdo nedonutil jít se koupat do přehrady. Bojím se i moře, ačkoli k moři hrozně ráda jezdím a v hloubce třeba několika metrů, kdy je ještě videt na dno, si to hodně užívám. Taky ráda chodím plavat.

10. Mám hrozně ráda baleríny, sandály a žabky. Nemám jich doma nějak hrozně moc, protože ty, které jsou už třeba rozchozené a vytahané, vyhazuju. Ale kdybych mohla, mám jim doma stovky. Pro mě jsou to nejpohodlnější boty na světě, kór ty vietnamky. Ačkoli ze všeho nejrači chodim bosky. Jako malá jsem běhala pořád bosá, i když nebylo zrovna dvakrát teplo, byla jsem na to zvyklá. Moje babička mě učila, že abych byla zdravá, mám v létě hned po tom, co se probudim, vyběhnout bosky na orosenou trávů, chvíli takhle běhat a pak si ty nohy rychle zahřát pod peřinou. No, mamka moc ráda nebyla, když jsem pak měla v posteli plno trávy.

11. Měla jsem pár neoficálních lesbických vztahů a několikrát jsem byla do ženy hluboce zamilovaná.

 


Komentáře

1 elysia elysia | 24. ledna 2014 v 20:18 | Reagovat

:D taky jsem se jako malá strašně styděla a nechtěla jsem se bavit s cizíma lidma, i pozdravit sousedku pro mě byl teror, pamatuju si, že jednou jsem ji takhle potkala u nás na ulici a otočila jsem hlavu jako že ji nevidím, abych ji nemusela zdravit..samozřejmě jsem to pak schytala, že su nevychovaná, že ani pozdravit neumim:D
ale s prací okolo baráku to máme naopak, já bych se v bytě cítila tak trochu jako ve vězení, to si radši poštípu a sklidím to dřevo a posekám trávník, za cenu toho, že v létě můžu večer vysedávat na zahradě s kočkama v klíně, nacpávat se vlastníma třešněma a jahodama a zkrátka celkově potřebuju ten prostor:D
ohně se nebojím, zato mám hrůzu z elektrického proudu, což taky nesnáším i ve filmech:D
jinak celkově zajímavá přiznání:) taky mě takové věci už baví číst víc než co se děje ve světě a která kapela vydala nový album:)

2 onni onni | Web | 27. ledna 2014 v 11:23 | Reagovat

[1]: jako, to ja si v lete muzu zajet k nasim, sednout si k nim na zahradu, tam sem opalovat a nebo lezet v malem bazenku :D a kocku mam doma v byte taky ;) tak nekdo je bytovej, nekdo barakovej ;)
jo, taky jsem hrozne nerada zdravila lidi, proste nejraci bych delala ze neexistuju :D

3 elysia elysia | 27. ledna 2014 v 18:36 | Reagovat

[2]: nechtěla jsem tím říct, že bys v bytě byla nějak omezená, všechno se dá nějak přizpůsobit, ono se i grilovat dá na balkoně. ale jak říkáš, každej máme jiné tužby a potřeby:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama