Únor 2014

Magořím

7. února 2014 v 16:40 | onni |  Každodennost
Jsem hodně pověrčivej člověk. Ačkoli okolí to o mě neví, tak jsem docela magor co se týče všelijakých černých koček na cestě, počtů schodů, vyznamů snů atd. No, ono by to možná nebylo tak strašný, myslím, že tohle občas vrtá v hlavě hodně lidem. Ovšem já to občas dost přeháním.
Třeba na výšce jsem měla období, kdy jsem na všechny zkoušky musela nosit jisté tričko, které jsem dostala jako dárek, jinak jsem prostě tu zkoušku neudělala. Mám takový pocit, že jsem ho měla i na jedněch státnicích, schovaný pod halenkou.
A taky všechno strašně počítám. Jsem alergická na číslo 6 a všemožné s tímto číslem spojené. Třeba když je něčeho 6, 16, ale i 3 (pač to je půlka ze šestky), 9 (to je obrácená šestka), 15 (1+5=6), a všechny tyhle kombinace, mám z toho špatnej pocit. V reálu to znamená, že když třeba krájím banán, musí být určitý počet kousků. Když se jdu napít třeba minerálky, musím se napít třeba 4, 5 nebo 7 a 8 loků. Dokonce i když trhám toaleťák, musím utrhnout určitý počet kousků. Pak mám plno pověr, které si vytvářím sama. Třeba když nad něcím hodně přemýšlím a říkám si, jak to asi dopadne, řeknu si, jestli tenhleten list ze stromu spadne napravo, stane se tohle, když někam jinam, stane se tamto. Ono to ale vlastně není tak divné, vzhledem k tomu, že trpím obsedantně-kompulzivní poruchou :D
Nehorší je to ale v době, kdy mě čeká něco hodně důležitého. Třeba státnice. Ale rozhodně můžu říct, že nejvíc magořím teď.
Jak jsem na blogu už několikrát psala, nějakou dobu jsme se s manželem snažili o dítě. Nedařilo se nám, zatím jsme to ale nechávali na přírodě, já do sebe cpala všelijaké bylinky a vitamíny, co víc jsem taky mohla dělat, že. No a pak jsem šla na preventivku, řekla to doktorce, tak to ihned se mnou začala řešit, že půjdu na hormonální profil, manžel na spermiogram, atd. To byl konec listopadu, tuším tehdy asi i nasněžilo, blížil se prosinec, čas Vánoc a já jezdila autem a v rádiu poslouchala vánoční hudbu. A tehdy jsem uslyšela skladbu od Mariah Carey - All I want for Christmas, no a tak mě napadlo, že já to mám vlastně taky tak, že si letos nepřeju žádné dárky, vždyť nic nepotřebuju, jediné co si přeju - je dítě. A tak jsem si začala tohle říkat v hlavě častěji a vždycky jsem dodala, že letos nechci na Vánoce ani ten sníh vlastně. Že nemusím mít krásné bílé Vánoce, bude mi stačit ten prcek.
No a co se nestalo. Sníh byl fuč a do Vánoc už se nevrátil. Nevrátil se ani po Vánocích, ani na nový rok. Zato jsem ale pod stromeček dostala ten nejkrásnější dárek ze všech - dvě čárky na testu.
No a moje pomatenost se začala stupňovat. Hlavně to nikomu neříkát! No jasně, že mi rodiče to veděli už v 6. týdnu a stihli to rovnou i zapít. Bóže, jak já se nervovala a říkala mamce, hlavně to nikomu dál neříkejte! No, do dalšího týdne to věděl nejbližší okruh rodiny, což u nás znamená asi dalších 15 lidí :D
No a hlavně nekoukat na oblečení, nic nekupovat, nepřemýšlet o postýlce a kočárku! Cha! Si pište, že už máme kočár vybraný a co jsem ve velkém Tescu, rozplývam se u stánku F&F Baby.
Ale největší facku jsem měla chuť si dát, když minulý týden začalo sněžit. Respektive, už když ten sníh hlásili. Jsem si říkala, nee, ja nechci sníh, já přece říkala, že letos sníh nechci, že chci místo toho dítě! A pak trochu nasněžilo a já si snažila do hlavy vtouct - vzpamatuj se, asi těžko bys dokázala, aby celou zimu nebyl vůbec žádný sníh! A nebo, žebych byla tak mocná čarodějka, že bych dokázala ovládat i počasí?
Pomalu končím 12. týden. Břícho mi sice neroste, ale kalhoty jsou mi hodně nepohodlný, takže jsem si říkala, že bych si pořádila něco víc pohodlnějšího a hned na to - ne, ještě ne, ještě chvíli počkej! Tak jsem si řekla, že počkám aspoň do kontroly. Tu jsem měla dneska. Prcek má 5 cm a srdce tluče. Ale já stejně dál přemýšlím, jestli si jít nějaké to těhotenské oblečení kupovat, a nebo raději ještě počkat. A tak se dál trápím v nepohodlým kalhotech, které mě škrtí přes pupek.

No a taky bych to nebyla já, kdybych si nepředstavovala všchno úplně jinak. Říkala jsem si, jaká budu zodpovedná žena, budu jíst zdravě, hodně zeleniny a ovoce, ani se nedotknu coly, a vykašlu se na všelijaké těhotenské vitamíny. Jo, to určitě. Bliju jak zvěř, na začátku jediné co pomáhalo byla studena Coca-Cola a Sprite. Nakonec jsem mohla jen vodu a suché rohlíky, tak jsem si ty vitamíny pořídila, ať prcek taky něco dostane. Teď už je mi sice trochu líp, ale pro změnu jsem nachlazená a mám šílenou rýmu, jelikož jsem víc jak měsíc nejedla nic pořádného a podepsalo se to na mé imunitě. Fakt pohodový těhotenství :D